Tetsuo Yamakawa: Firmy nemají lidi. Ani v Česku, ani v Japonsku | E15.cz

Tetsuo Yamakawa: Firmy nemají lidi. Ani v Česku, ani v Japonsku

Jan Stuchlík

Japonsko se potýká s podobným problémem jako Česko. Ubývá mladých lidí, kteří by chtěli pracovat v průmyslových firmách. „Učíme proto už děti ve školách, že průmysl je základ pro vývoj země. Snažíme se přitáhnout mladé lidi na technické obory vysokých škol. Speciálně se zaměřujeme na dívky. Jejich zájem o průmyslové obory už roste,“ říká velvyslanec Japonska v České republice Tetsuo Yamakawa.

Od navázání poválečných diplomatických vztahů mezi Československem a Japonskem uplynulo šedesát let. Japonsko se po roce 1989 stalo druhým největším zahraničním investorem v České republice. Jak se z vašeho pohledu vyvíjejí ekonomické vztahy obou zemí?

V Česku dnes působí více než 240 japonských firem, které jsou velmi aktivní a přispívají k růstu české ekonomiky. Na začátku prosince jsme slavili Národní den Japonska a po skončení oslav mi několik velvyslanců říkalo: „S ohledem na to, že japonské firmy dávají v Česku práci 47 tisícům lidí, tak kdybych byl na vašem místě, chodil bych s hlavou pyšně vztyčenou.“ Ale Japonci jsou skromní, takže se pýchou příliš nedmu.

Kde by mohly české a japonské firmy ještě posílit spolupráci?

Takovou oblastí je například koncept Průmysl 4.0 (digitalizace a automatizace průmyslové výroby – pozn. red.). Japonské společnosti, které se zabývají robotikou, už v Česku jsou, mezi nimi Yaskawa, FANUC a Mitsubishi Electric. To jsou lídři v oblasti Průmyslu 4.0 a my bychom chtěli pomoci českým firmám zvýšit produktivitu výroby, což je pro jejich budoucnost velmi důležité.

Dají se čekat další přímé zahraniční investice japonských firem, tentokrát v oblasti robotiky, automatizace a digitalizace výroby?

Potenciál je jistě velký. Jenže některé japonské firmy, které tady chtějí rozšířit výrobu, narážejí na skutečnost, že pro své plány nemohou sehnat dostatek nových pracovníků. Proto chceme, aby česká vláda našla způsob, jak tento vážný nedostatek vyřešit.

Co byste od české vlády chtěli?

Řešení je několik. První je určitě zlepšení vzdělávacího systému, abychom k průmyslové výrobě přitáhli mladé lidi. Další je hledání pracovníků v zahraničí. Třeba Ukrajinci jsou velmi talentovaní a mluví podobným jazykem jako Češi, takže komunikace s nimi je snadná. Žádáme proto po české vládě, aby vydávala pracovní víza pro ukrajinské občany.

Neměl by být nedostatek pracovních sil motivem pro japonské firmy, aby tady více investovaly do automatizace a digitalizace výroby, aby samy ukázaly, jak japonské technologie fungují v praxi?

Japonské firmy, na rozdíl od jiných zahraničních společností, jsou unikátní v tom, že své know-how a technologie přesouvají do České republiky. Když navštěvuji japonské firmy v Česku, vidím, že je řídí Češi, a nikoliv Japonci. Pokud jim budeme schopni předat naše pokročilé technologie včetně Průmyslu 4.0, bude to ku prospěchu celé ekonomiky.

S nedostatkem pracovníků se potýkají také firmy v samotném Japonsku. Jak se tento problém snaží řešit a dá se jejich zkušenost přenést do českých podmínek?

V Japonsku máme podobný problém jako tady. Absolventi vysokých škol nechtějí jít do průmyslových firem. Přitom průmysl je základním faktorem pro rozvoj země. Jenže absolventi raději míří do finančního sektoru nebo do IT, kde mohou dostat vyšší mzdu než ve výrobních podnicích. Jak mladé lidi přitáhnout do průmyslu, je teď v Japonsku jedno z velkých politických témat. Jednoduché řešení jsme zatím nenašli. Trvá dlouho, než mladým vysvětlíme, že průmysl je pro ekonomiku významný a stejně tak je důležitá jejich práce v průmyslových firmách.

V Japonsku si našeho piva a chmele vždy vážili, míní experti

Jaká opatření vymýšlí japonská vláda?

Učíme děti ve školách, že průmysl je základ státu. Učíme je, jakou hodnotu má výroba věcí, což v japonštině nazýváme monozukuri. Pak se snažíme zvýšit počet studentů na technických školách, nejde jen o strojírenství, ale také o fyziku, vědu a výzkum.

Třetí pilíř je, že lákáme do průmyslových oborů dívky. Tradičně studentky dávaly přednost studiu politologie, práv, pedagogiky nebo literatury. To se pomalu mění, což je velmi dobrý trend. Snažíme se ho podpořit tím, že vytváříme prostředí, v němž budou mít dívky snadnější přístup k průmyslovým oborům.

Jednou z priorit japonské vlády premiéra Šinza Abeho je lákání zahraničních firem, aby investovaly v Japonsku. Tuto myšlenku mají zástupci Japonska šířit po celém světě. Připravili jste něco pro české firmy?

V Česku má pobočku JETRO, japonská nezávislá vládní agentura pro podporu obchodu a investic, která se snaží lákat české firmy do Japonska. České společnosti a japonské společnosti jsou jeden pro druhého důležitými partnery. Japonsko může sloužit jako vstupní brána do Asie.

Máme výhodné podmínky pro podnikání, Japonsko zaručuje vysokou ochranu práv duševního vlastnictví a Tokio je velmi hezké místo. Možná před deseti lety byly život a bydlení v Tokiu velmi drahé. Po dvaceti letech ekonomických problémů ale náklady na život v Tokiu klesly a život je tam navíc velmi bezpečný.

Jaké programy pro firmy nabízíte?

JETRO například připravuje startovací kanceláře pro zahraniční společnosti, když se pokusí vstoupit na japonský trh. Abeho vláda má v programu snížení daně z příjmu firem. Omezujeme i další překážky pro podnikání. Z Tokia navíc létá spousta přímých spojů do ostatních asijských měst.

Čím si vysvětlujete, že zatím jen několik českých firem investovalo v Japonsku do založení pobočky?

Ale jejich počet roste. Některé high-tech a nanotechnologické firmy už v Japonsku investovaly a část z nich je velmi úspěšná. Některé firmy z Tokia zamířily za obchodem dál do Číny.

Nezaměstnanost v Japonsku je nejnižší za 21 let

České firmy narážejí v Japonsku na to, že trvá dlouho, než najdou partnery a uzavřou s nimi obchody. Jsou už Japonci více připravení spolupracovat se zahraničními společnostmi?

Před takovými deseti dvaceti lety bylo pro zahraniční firmy těžké navázat kontakt s japonskými partnery. My Japonci nemluvíme moc dobře anglicky, ale zlepšuje se to. Mladší generace už anglicky umí. Některé firmy mají jako pracovní jazyk angličtinu, i když to je zatím spíše výjimka. Japonské podniky jsou také otevřenější spolupráci s cizinci. Velké korporace jsou globální společnosti, které mají pobočky po celém světě a jsou zvyklé na spolupráci s Evropany.

Český export do Japonska je zatím poměrně malý. V jakých oblastech by mohly české výrobky a služby v Japonsku více uspět?

České firmy z high-tech oborů, jako je software nebo nanotechnologie, mají v Japonsku velmi dobré renomé. Ty určitě potenciál mají. Pak jsou to firmy, které nabízejí služby související s celosvětovým tématem Průmyslu 4.0, který má také obrovský potenciál.

Jedním z opatření japonské vlády pro přilákání zahraničních investorů je zřizování zvláštních strategických zón, kde testuje některé reformy. Jakou výhodu mohou přinést českým firmám, které by chtěly v Japonsku investovat?

Hlavním cílem těchto zón je zlepšovat podnikatelské prostředí a zjednodušovat regulaci. Například v Tokiu vzniklo takzvané jednotné centrum pro zřízení podniku, kde si firmy vyřídí vše, co potřebují.

Ještě před pár lety jste museli navštívit spoustu vládních a místních úřadů, abyste mohli založit firmu. Některé z nich nebyly připravené komunikovat se zahraničními investory v angličtině. V tokijském jednotném centru všechny tyto procedury vyřídíte na jednom místě. Nejenže pomohlo zahraničním firmám, ale zvykli si tam chodit i Japonci.

Jsou taková centra i v jiných částech Japonska?

Zatím je jen v Tokiu, ale ostatní strategické zóny se na jejich zřízení chystají.

Přestože je Japonsko klíčovým investorem v České republice a jeho ekonomika je třetí největší na světě, v Česku se v poslední době mluví jen o spolupráci s Čínou. Budete aktivnější v prezentaci Japonska?

Japonské firmy a jejich investice v Česku jsou velmi stabilní. Některé už jsou tady dvacet let. Když jsme sem tenkrát přicházeli, byli jsme vítaným partnerem a také naše prezentace podle toho vypadala. Teď přichází Čína a je jí všude plno. Důležité ale je a bude, jak stabilní jejich investice budou po deseti či dvaceti letech. Kolik pracovních míst za tu dobu tady vytvoří. Jde prostě o to zviditelnit se ve správný čas.

Nicméně my budujeme také velmi dobré kulturní vztahy s Čechy. Pravidelně se pořádají například Festival japonských filmů Eigasai, soutěž v japonském přednesu či festival klasické hudby Mladá Praha. V roce 2017 navíc budeme slavit výročí šedesáti let obnovení diplomatických vztahů mezi Japonskem a tehdejším Československem.

Evropská unie a Japonsko už nějakou dobu vyjednávají o dohodě EU–Japan EPA. Jak důležitá je taková dohoda pro Japonsko?

Pro nás jsou to velmi důležitá jednání. Doufám, že se na principech dohody shodneme v blízké budoucnosti. Některá kritická témata pořád zůstávají. Nicméně mění se i situace ve světě. Japonsko uzavřelo dohodu TPP. Nezdá se ale, že by vyhlídky pro TPP v roce 2017 byly zrovna dobré. Proto vyjednávání s Evropskou unií získává na důležitosti.

V Evropě i v USA se část obyvatel proti dalšímu uvolňování obchodu bouří. Jak se k větší liberalizaci staví japonská veřejnost?

V Japonsku jsou také někteří lidé proti volnému obchodu. Jenže Japonsko nemá přírodní zdroje a vývoj japonské ekonomiky je silně závislý na obchodu. Věřím, že většina lidí to chápe.

Tetsuo Yamakawa (62)
Vystudoval práva na Kjótské univerzitě. Po promoci nastoupil na ministerstvo pošt a telekomunikací. V roce 2010 se stal náměstkem ministra pro mezinárodní záležitosti. Od roku 2012 působil jako předseda japonského výboru Pacifické telekomunikační rady. Velvyslancem v České republice byl jmenován v září roku 2013. V poválečné historii diplomatických vztahů je dvacátým japonským velvyslancem v Česku.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!