Tibor Nyitray: Těžko se bude vozit moravské víno do supermarketu v Anglii | E15.cz

Tibor Nyitray: Těžko se bude vozit moravské víno do supermarketu v Anglii

Tibor Nyitray: Těžko se bude vozit moravské víno do supermarketu v Anglii
Tibor Nyitray
• 
ZDROJ: E15 Michael Tomeš
29. srpna 2012 • 12:25
Dušan Kütner
V osobě nového předsedy profesní organizace Svaz vinařů Tibora Nyitraye se potkávají dva světy – vinařský, neboť je spoluzakladatelem vinařství Sonberk, a legislativní, protože je vzděláním právník. „Kdysi jsme prezentovali názory, podle kterých by se měla činnost svazu modernizovat a posunout dál z dosavadního tradičního přístupu,“ říká Nyitray k důvodům, proč do čela Svazu vinařů na konci března jako jediný uchazeč kandidoval.

* E15: Jaký je rozdíl mezi tradičním a moderním přístupem?

Doba se zrychlila a přiostřila. Chystá se na nás Damoklův meč v podobě spotřební daně na tiché víno a proti tomu bojujeme. Svaz vinařů je také největší profesní vinařská organizace a nám se zdá, že není adekvátně vidět.

* E15: Budete více motivovat vinaře k členství ve svazu?

Chceme, aby vinaři věděli, že je správné, když jsou členy svazu, že jim organizace něco dává, něco pro ně dělá. Chceme se zaměřit i na organizování dalších činností.

* E15: Na které třeba?

Například na podporu začínajících mladých vinařů, aby tato tradiční profese měla další pokračování. Bojíme se, aby určitou generační výměnou nenastal zlom a nepřestali se objevovat vinaři noví. V Rakousku se předávání rodinné profese udržuje jako tradice. U nás už moc ne. Jak se ukázalo za posledních dvacet let, vinařství přecházejí do rukou jiných, finančně silných seskupení, která to mají jako koníček. Mnoho vinařství se prodává, protože nenachází nástupce.

* E15: Odkud vezmete peníze? Zvýšíte poplatky za členství?

To jsme udělali a děkuji členům, že to přijali tak, jak to přijali. Ale to není možné donekonečna. Členské příspěvky mohou krýt naši činnost zhruba z jedné třetiny, takže peníze musíme sehnat klasickým marketingovým způsobem. Například poskytovat placené analýzy a další služby. Cestou je i partnerství s organizacemi, které mají určitý marketingový potenciál ve spojení s vinařstvím a kulturou kolem něho. Na Moravě se koná každý víkend přehršel akcí, které jsou spojeny s vínem. A potenciál návštěvníků těchto událostí je velký.

* E15: Reagují tyto plány na to, že od vás na začátku roku část členů odešla a založila vlastní Vinařskou asociaci?

Do nové asociace odešli dva členové. Jiní jsou členy tam i u nás. Vinařský život zahrnuje mnoho organizací. To bych nedramatizoval. Nakonec jsme se stejně všichni sešli u jednoho stolu, například kvůli spotřební dani.

* E15: Co vám na ní nejvíce vadí?

Znevýhodní nás proti okolním zemím. Odsud vidíte na hranice Rakouska, v němž spotřební daň není. Jaký je problém dojet autem či vlakem do Rakouska pro víno ve stejné kvalitě, ale zhruba o 20 procent levnější? A je to čisté jednorázové zdražení, neboť vinaři to nepřinese ani korunu.

* E15: Pomáhá vám nějak v boji proti zavedení spotřební daně deset korun z litru ministerstvo zemědělství?

Uvítali bychom větší zastání ministra. Určitě by nám nevadilo, kdyby více bouchl do stolu a řekl: je to nesmysl, naše vinaře to nepřiměřeně zatíží. Zatím nevidíme žádné rozumné zdůvodnění toho, co by to přineslo. Říká se jen, že když se zdaní a zdraží víno z dovozu, přestane konkurovat pivu. To mi přijde hloupé – když má někdo rád víno, bude pít víno, ale bude jej pít méně.

* E15: Ministerstvo financí argumentuje, že daň by do státní pokladny přinesla 1,3 miliardy korun.

A jak to ministerstvo ví? Jediný jejich propočet vychází z toho, že se ročně spotřebují dva miliony hektolitrů vína, vynásobí se to deseti korunami, odečte se 700 tisíc hektolitrů tuzemské produkce – a vyjde 1,3 miliardy korun. Nezdá se mi to jako kvalifikovaný výpočet. Neexistuje žádná analýza či studie, která by říkala, kolik bude stát výběr daně či třeba vyškolení pracovníků finančních úřadů. Zavedením této daně totiž přibude tisíc nových daňových subjektů. Kdo je bude kontrolovat? Kdo se jimi bude zabývat, když finanční úřady snižují kapacitu? Hrubý odhad 700 milionů jako příspěvek od moravských vinařů podle mne vůbec nebude stačit na to, aby se daň zadministrovala, takže se to bude muset dotovat z toho, co se vybere jinde. Nemluvě o dalších dopadech. Může se snížit inkaso daně z příjmů a DPH, protože se třeba utlumí část výroby.

* E15: Jakou máte šanci, že to zvrátíte?

Šance je pořád vysoká, protože věřím ve zdravý rozum a v to, že ne vše je jen řeč čísel. Na jižní Moravě moc průmyslu není. Vinařství je fenomén, který zaměstnává desítky tisíc lidí. Pokud to bude někdo omezovat, může se stát, že se zvýší nezaměstnanost, což bude stát další peníze. Je vždy lepší nechat lidi vydělat si nějaké peníze než jim to dávat jako podporu. Možná to přinese miliardu na dani, ale možná to bude celé na výdajích stát miliardy dvě.

* E15: Kolik lidí podepsalo petici proti zavedení spotřební daně?

Nyní je to 38,5 tisíce. A nejsou to jen vinaři, tolik nás není. Dotkne se to každého. Lidé, kteří sem přicházejí, mají v hlavě nastaveno, že jejich oblíbené víno stojí 60 až 70 korun – a nyní to bude 85 korun a více. To už bude každý zvažovat, jestli si je koupí, nebo ne.

* E15: Protest proti spotřební dani z tichého vína byl součástí květnového protestu zemědělců proti zrušení podpory zelené nafty. Nezvažují vinaři nějakou vlastní formu protestu?

K nám to tak úplně nepatří a nevzpomínám si, že bychom někdy vyvolávali džiny z lahve. Zelená nafta se nás samozřejmě dotkne také. Když se nakumuluje spotřební daň s vyšší DPH, bude dopad tristní. Navrhované změny se nyní posunuly na začátek roku 2014, takže je prostor pro jednání.

* E15: Vlastní analýzu si zpracovat nenecháte?

Připravujeme ji. Částka 1,3 miliardy korun, kterou stát stále operuje, je jedno číslo vytržené z kontextu a vychází z triviálního početního úkonu. Pokud na základě toho někdo přijímá zákon, to mi přijde divné. Na podzim by měl být návrh ministerstva na spotřební daň rozpracován do konkrétní podoby. Věřím, že i na ministerstvu mohou dospět k názoru, že to smysl nemá.

* E15: Kdy budete mít výsledky vlastní analýzy?

Doufám, že právě v září. Chceme to vzít nejen jako analýzu daňového dopadu, ale i dopadu na region a život v něm. Daň by se dotkla zejména jižní Moravy a tisíců subjektů nejen vinařských, ale i hotelů a gastroprůmyslu. Je tady mnoho vesnic, které žijí jen z toho, že mají víno. To je stejné jako v Toskánsku či Bordeaux. Žádný průmysl, který by to nahradil, tady není.

* E15: Tuzemská produkce zásobí český trh asi ze 40 procent. Může tento podíl nějak výrazně stoupnout?

Čtyřicet procent je maximum, který umožňuje produkční potenciál vinic. Mohli bychom zvyšovat výnosnost, ale to by byla jiná kvalita vína. Zvýšení plochy vinic také není cílem a legislativně ani není možné. Konkurence zahraničního vína je velká už jen proto, jaké na ně mají producenti dotace a v jakých cenách jsou schopni ho sem dovézt.

* E15: V Česku je asi 17,5 tisíce hektarů vinic, další necelé dva tisíce hektarů je záloha. Prostor na rozšíření vinic by tedy byl…

Potenciál tam je, ale nikdy jej nebude možné naplno využít. Hodně vytěžovaný vinohrad má životnost kolem 35 let, méně vytěžovaný možná 60 let. Zpravidla je to tak, že když chcete starou vinici vyklučit a obnovit, měli byste někde jinde vinohrad zase vysadit. Vinař totiž nemůže v létě vyklučit a na podzim osadit. Půda si musí odpočinout a to období je zhruba tříleté. Další tři čtyři roky trvá, než se začne sbírat úroda.

Čtěte také:

Na trh míří další vína originální certifikace

Naše „bobule“ v zahraničí bodují

Daň z vína nemá platit pro produkci do 2 tisíc litrů

* E15: Je tempo obnovování vinohradů dostatečné? Podle statistiků průměrný věk vinic stoupá?

Významnou roli hraje to, že před vstupem do EU se vysadilo poměrně velké množství nových vinic. To znamenalo ne úplně přirozené omlazení, a nyní tedy vinice stárnou. Obnova však skutečně není dostatečná, protože stojí obrovské peníze. Výsadba nového hektaru vinice včetně vyklučení staré vyjde na milion korun. EU si to zaplaťpámbu uvědomila a zavedla program restrukturalizace vinic, což je dotace z Bruselu. Stát to tedy nemusí spolufinancovat.

* E15: Jaká bude letos úroda? Jak se na ní projevily mrazy a sucho?

Výnosy zřejmě budou pod desetiletým průměrem. Míru poškození mrazy jsme odhadli na 30 procent, nejen těmi květnovými, ale i zimními. Pokud je desetiletý průměrný výnos na hektar 5,6 tuny, nyní by to mělo být o 30 procent méně. Je proto nesprávné, když chce někdo porovnávat výrobu lihu a piva s produkcí hroznů. My jsme závislí na tom, že moravského vína uděláme jen tolik, kolik nám umožní příroda. Když zmrzne chmel či ječmen, mohou jej pivovary dovézt. Když nebudou švestky, přivezou si je likérky z Chile a pořád to můžou nazvat moravská slivovice. U vína si můžeme dovézt hrozny z Rakouska či Maďarska, ale už to nebudeme moci prodávat jako moravské víno.

* E15: Moravští a čeští vinaři vozí stále medaile ze zahraničních výstav. Je zvýšení exportu moravského vína jednou z cest, po níž by se měli vinaři vydat? Moravská vína jsou známá jen v Česku a na Slovensku, ale jinak moc ne.

Cesta to je, kdyby byl domácí trh přesycen. Z Francie či Španělska se obrovské množství vína vyveze, protože je tam velká nadprodukce. Ale konkurovat v segmentu levných vín nemůžeme, protože nejsme schopni vyrobit tak levná vína. Můžeme vyvážet vína ve vyšších cenových kategoriích, což jsou právě ta vína, která vyhrávají ocenění, ale to by byl zase jen vrcholek pyramidy. Pro image je to dobré, ale těžko někdo bude zásobovat supermarket v Anglii vínem z Čech či Moravy.

Tibor Nyitray (49)

V roce 2002 spoluzakladatel vinařství Sonberk sídlící v Popicích na Břeclavsku, nyní je předsedou představenstva. Od jara 2012 je členem představenstva Svazu vinařů ČR, od března jeho předsedou.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!