Tomáš Pleskač: Elektřinu chce ČEZ vyrábět i z větrníků na moři | E15.cz
Přejít do staré verze E15

Tomáš Pleskač: Elektřinu chce ČEZ vyrábět i z větrníků na moři

Tomáš Pleskač: Elektřinu chce ČEZ vyrábět i z větrníků na moři
23. února 2016 • 07:47
ČEZ hodlá do osmi let ztrojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů elektřiny. Kupovat a stavět bude především větrné elektrárny, a to v Polsku, Německu, Francii a Velké Británii. „Chceme také mořské větrné zdroje. Jsme si vědomi, že se tuto technologii budeme muset naučit. Do projektů bychom ale šli s partnery, kteří už zkušenosti mají,“ říká šéf divize nová energetika firmy ČEZ Tomáš Pleskač.

Na začátku roku jste dostal úkol řídit část ČEZ, která dostala jméno Rozvoj a má přinést dodatečných šest miliard korun provozního zisku. Už víte, kde tyto peníze vzít?

Představu jsme měli už v době, kdy jsme vyhlásili pozměněnou strategii ČEZ a přizpůsobili jí organizační strukturu. Hlavním zdrojem těch zhruba šesti miliard dodatečného zisku budou obnovitelné zdroje. V příštích osmi letech bychom rádi ztrojnásobili instalovanou kapacitu, kterou v nich ČEZ má.

Nové obnovitelné zdroje budete pořizovat ve všech zemích, kde působíte?

Chceme se soustředit především na čtyři státy. Na Polsko, kde už působíme dlouhá léta a tamní trh známe velmi dobře. Pak jsou to Německo, Francie a Velká Británie.

S Francií a Velkou Británií ale moc zkušeností nemáte.

Proto testujeme možnosti investic velmi opatrně. V Německu jsme už trochu pokročili. Ve Francii a Velké Británii jsme úplně na začátku.

Proto jste začali spolupracovat s německým investičním fondem Aquila Capital, který vám má hledat příležitosti pro akvizice?

Aquila je jeden z lídrů na trhu správy aktiv obnovitelných zdrojů v Německu. Podepsali jsme smlouvu o spolupráci na příštích pět let. Už analyzujeme detailně první projekt, který nám předložili. Očekávám, že bychom díky této spolupráci mohli velmi rychle získat celkovou novou kapacitu kolem 100 až 120 megawattů ve větrných elektrárnách.

Šéf divize nová energetika firmy ČEZ Tomáš PleskačŠéf divize nová energetika firmy ČEZ Tomáš PleskačAutor: Anna Vacková, E15

V Německu se prodává tolik už hotových elektráren, abyste měli z čeho vybírat?

Je tam velká skupina tradičních vlastníků, kteří o prodeji vůbec neuvažují. V poslední době ale vidíme trend, kdy konkrétní developer je schopen rychle postavit obnovitelný zdroj, zamkne ho do aktuálně platného schématu podpory a pak tento projekt částečně nebo úplně prodá.

Nové velké větrné parky se stavějí hlavně na moři. Šli byste i do těchto projektů?

O tom nás čeká velká vnitřní diskuze. Vidíme v nich velký potenciál nejen v Německu, ale také ve Francii, která chystá nový program rozvoje mořských větrných farem.

Kdy budete mít jasno, jestli se do mořských větrných elektráren pustíte?

Směřujeme k tomu, že mořské větrné elektrárny chceme. Jsme si vědomi, že se tuto technologii budeme muset naučit. Dosud jsme veškeré obnovitelné zdroje stavěli a provozovali na pevnině. Máme zkušenosti, které jsme získali při stavbě velkého rumunského větrného parku Fantanele Cogealac. Samozřejmě na moři je větší riziko vyplývající ze samotné stavby. Ale do projektů bychom vstupovali jen určitým podílem a s partnery, kteří s mořskými větrnými elektrárnami mají zkušenosti.

Víme, že budeme vytvářet zisk, a tedy i investiční prostředky. A víme, kolik si můžeme půjčit. To nám dává dostatečný prostor, abychom mohli investovat do obnovitelných zdrojů.

Uvažujete jen o menšinových podílech?

To záleží na dohodě s konkrétním developerem. Dovedeme si představit menšinový i většinový podíl.

Kolik peněz byste do obnovitelných zdrojů chtěli investovat?

My si hlídáme investiční potenciál skupiny ČEZ. Jsme jedna z nejméně zadlužených energetických společností v Evropě. Víme, že budeme vytvářet zisk, a tedy i investiční prostředky v příštích letech. Víme, kolik si můžeme půjčit. Tato investiční kapacita dává dostatečný prostor, abychom mohli investovat do obnovitelných zdrojů.

Máme zájem o uhelná aktiva Vatenfallu v Německu. Pokud EdF bude prodávat zdroje v Polsku, budeme mít zájem i o ně.

I když zároveň uvažujete o koupi uhelných aktiv v Německu a nově také v Polsku?

Ano. Máme zájem o uhelná aktiva Vatenfallu v Německu. Pokud EdF bude prodávat aktiva v Polsku, budeme mít zájem i o ně. Podle toho, jak úspěšní budeme v těchto velkých akvizicích, budeme reagovat v oblasti investic do obnovitelných zdrojů.

V Polsku připravujete několik větrných projektů. Jak vnímáte, že s nástupem nové vlády se začínají větrné energetice klást do cesty určité překážky?

V Polsku loni po několika letech příprav schválili zákon na podporu obnovitelných zdrojů, který říká, že od roku 2016 se musí projekty v oblasti obnovitelných zdrojů kvalifikovat prostřednictvím aukce. Okamžitě jsme se začali připravovat na první aukci, která v té době byla naplánovaná na konec letošního druhého čtvrtletí. Na přelomu roku byl ale schválen dodatek k zákonu, který posouvá první aukci velmi pravděpodobně až na konec tohoto roku.

Co musíte splnit, abyste mohli soutěžit o podporu pro své elektrárny?

Projekt musí mít stavební povolení nejen na vlastní elektrárnu, ale také na přípojku do sítě. Do tohoto stadia jsme dostali první z našich patnácti projektů. Do začátku první aukce by se do stejné fáze měly dostat minimálně další dva projekty.

V Německu se ucházíte o hnědouhelné doly a elektrárny Vatenfallu. ČEZ mluví o záruce od německé vlády, že tyto elektrárny budou v provozu i po roce 2035. Jak byste si takovou garanci představovali?

V Německu je teď hodně velký tlak ze spolkové úrovně na definování časového rámce, po němž by měla být hnědouhelná energetika v Německu výrazně omezena nebo zastavena. Toto datum zatím vláda neurčila. Budeme chtít vytvořit mechanismus, který nám dá velkou míru jistoty, že hnědouhelná aktiva budeme schopni v budoucnu provozovat. Vždyť jedna z prodávaných elektráren, Boxberg, byla spuštěná v roce 2012 a má předpokládanou životnost čtyřicet let. Nebudeme ji chtít provozovat jen do roku 2030 s tím, že Vatenfallu zaplatíme všechny náklady, které do ní investoval.

Už jste se rozhodli, že konečnou nabídku v březnu podáte?

Tak se to zatím říct nedá. Zatím aktiva prověřujeme a získaná data převádíme do detailního modelu pro jejich ohodnocení. Uvidíme, jaké číslo nám model poskytne. Pak budeme přemýšlet, jakou cenu budeme chtít nabídnout. Čeká nás také diskuze s dozorčí radou o celkové struktuře této investice. Zatím platí, že ta aktiva jsou pro nás atraktivní a mohou vytvořit synergie s našimi elektrárnami.

V Bulharsku se letos chystá liberalizace trhu s elektřinou pro koncové zákazníky. Jak to ovlivní váš tamější byznys?

Je to stejný proces, jaký jsme zažili před několika lety v Česku. Bulharsko je specifické v tom, že je tam nejnižší cena elektřiny v Evropské unii a zároveň je to nejchudší země v EU. Nevidíme moc prostor pro nezávislé obchodníky, že by mohli získat větší množství zákazníků.

Není nízká cena dána spíše dosavadní regulací, na kterou jste si v minulosti také stěžovali?

Bulharsko se sice na otevření trhu chystá už několik let, ale konečná pravidla stále nejsou hotová. Jejich zveřejnění se pořád odkládá. Cítíme za tím snahu bulharského regulátora udržet stranu výroby natolik pod kontrolou, že nebude hrozit nárůst ceny elektřiny pro konečné zákazníky.

Co si pod tím představit?

Část elektráren je pořád ve vlastnictví státní společnosti NEK. Především jaderná elektrárna Kozloduj, která je největší a nejlevnější zdroj. Vedle toho mají v Bulharsku hodně složitě nastavené vztahy s elektrárnami, které patří zahraničním investorům. Regulátor se snaží, aby udržel výrobní mix v takové struktuře, který zabezpečí, že obchodníci budou elektřinu nakupovat za ceny, které budou obdobné jako dosud.

Jak v tomto světle vidíte budoucnost působení ČEZ na bulharském trhu?

Přes veškeré problémy, které jsme v Bulharsku měli v posledních letech, jsou všechny naše tamější společnosti ziskové. Pravda, museli jsme zastavit výrobu v elektrárně Varna. Ale distribuce a prodej elektřiny je dlouhodobě v zisku. Ten byl v minulosti vyšší než dnes, na druhou stranu tam pořád dosahujeme slušné návratnosti. Je to mimořádně složitý trh, o čemž svědčí fakt, že všichni tři investoři v oblasti distribuce jsou dnes v různé fázi arbitrážního řízení s bulharským státem. To se týká i naší společnosti.

V jakém jste stadiu?

Jsme úplně na začátku. Na konci loňského roku jsme vládě poslali dopis, v němž jsme ji informovali o našem záměru zahájit mezinárodní arbitráž. Teď běží lhůta pro smírné řešení, před zasedáním mezinárodních arbitrů. Bulharská strana zatím neprojevila zájem s námi jednat.

Co po vládě požadujete?

Náhradu za ušlé zisky, protože nebyly naplněny sliby, které jsme dostali v době privatizace jak elektrárny Varna, tak distribučních společností, které jsme koupili v roce 2004.

Částku škody jste už vyčíslili?

V prvním dopise jsme ji neuvedli. Vyčíslíme ji až v dalším kroku.

Tomáš Pleskač (49)
Do ČEZ nastoupil po krátké praxi v Komerční bance. V průběhu svého devítiletého působení v jaderné elektrárně Dukovany byl od počátku ve funkci zástupce ředitele pro ekonomiku a obchod. Od ledna 2006 působil jako ředitel divize distribuce a člen představenstva ČEZ. Od 1. dubna 2012 se stal ředitelem divize distribuce a zahraničí. Letos převzal vedení divize nová energetika a stojí v čele týmu Rozvoj.

 

businessinfo.cz

  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou
  • Snižte si náklady na byznys v cizině. Žádejte o vrácení DPH
Přejít do staré verze E15