Tomáš Síkora: Na garanční fond cestovních kanceláří si ještě dva roky počkáme

Tomáš Síkora: Na garanční fond cestovních kanceláří si ještě dva roky počkáme
12. května 2015 • 06:02
Přes dva roky trvalo, než vznikla novela zákona o pojištění cestovních kanceláří. Sklonkem loňského roku pak spatřil světlo světa vládní návrh, který by však české cestovky stál život. Po měsících debat se nyní zdá, že se cestovky, pojišťovny a ministerstvo domluvily na zásadních změnách a že by vše mohlo sněmovnou projít do konce června. Potřebný garanční fond cestovních kanceláří, který by stoprocentně kryl riziko při krachu cestovky tak, jak požaduje MMR, však bude nejdříve za dva roky.

Jaké úpravy budou do novely zákona ještě zapracovány ?

Novela ve znění, v jakém nyní leží ve Sněmovně, úpravu velmi potřebuje. Na jedné straně sice posunuje povinnosti cestovních kanceláří ve smyslu pravidelnějšího podávání informací pojišťovnám a MMR, zvyšuje odpovědnost statutárních zástupců cestovní kanceláře a zlepšuje kvalitu informačních vstupů pro pojišťovnu tak, aby byla schopna pravidelně vyhodnocovat rizika a stanovit adekvátní výši pojistného. Na druhou stranu ale předpokládá, že nebude-li výše pojistné částky při krachu cestovní kanceláře dostačovat na krytí všech škod, tak rozdíl bude financovat příslušná pojišťovna. A to i v případě, že pojistná částka bude odpovídat riziku a zákonným parametrům dle všech podkladů, které kanceláře pojišťovně předaly.

Česká asociace pojišťoven se proti takové formulaci zákona již v její přípravě argumentačně vyhradila. Takovou odpovědnost nelze přijmout, protože pojišťovny mohou dle zákona o pojišťovnictví krýt riziko pouze do výše sjednané pojistné částky. Zároveň pro případné plnění nad rámec sjednaného pojistného limitu reálně nebude možno získat zajištění, a pojišťovny by tak nemohly tvořit odpovídající rezervy na pojistná plnění. V principu by to znamenalo, že by pojišťovny nemohly na trhu nabídnout adekvátní pojištění.

Takže pokud by nedošlo ke změně, tak pojišťovny přestanou nabízet pojištění cestovních kanceláří?

Ano, jak jsem již řekl, pojišťovny by nemohly z uvedených důvodů nabídnout produkt pojištění cestovních kanceláří.

Bez něj ale české cestovní kanceláře nemohou podnikat…

Zákon pojištění vyžaduje a v jeho návrhu zatím není ani jiná alternativa zajištění záruk, proto by přijetí takového návrhu bylo z pohledu podnikání cestovních kanceláří zásadní.

V současnosti se do té novely tedy dopisuje mechanismus, který by tento problém řešil? Víte, jak by měl vypadat? Bude to třeba formou nějakého fondu á-la garanční fond?

Je to trochu složitější… Nyní by měla být do návrhu zapracována povinnost cestovních kanceláří odděleně vést účetnictví organizování zájezdů od ostatních služeb a činností cestovní kanceláře, třeba předprodeje letenek nebo ubytování. To by mělo přinést přesnější obraz o objemu rizik, která musí být kryta pojištěním. Aktuálně jsou pojišťovny i MMR závislé na neověřitelné informaci od CK o jejím výši obratu za zájezdy.

Jak?

Analýzou jsme zjistili, že CK jsou pojištěny na necelých 19 miliard korun obratu, reálný obrat však odhadujeme vyšší, zhruba okolo 24 miliard. Oddělením účtování zájezdů od ostatních činností cestovek by mělo dojít k souladu odhadu s realitou. S MMR i CK jsme se na této úpravě již předběžně shodli. Pro pojišťovny je to zásadní parametr, který nás více přiblíží ke stanovení reálné pojistné částky, čímž se zpřesní definování skutečného rizika podnikání CK. MMR navíc v zákoně zavede jako alternativu pojištění i bankovní záruku. Cestovka si bude moci vybrat, zda si koupí bankovní záruku nebo sjedná pojištění.

Diskuze se ale vede kolem něčeho jiného, ne?

Momentálně diskutujeme, jak pokrýt to teoretické riziko v případě, že cestovní kancelář zkrachuje, a i přesto, že všechny mechanizmy byly nastaveny správně, její pojistná částka nakonec nebude stačit na pokrytí všech nákladů. To se může stát třeba ve chvíli, kdy cestovní kancelář v průběhu roku roste, zvyšuje obrat a z nějakých důvodů nepředává tyto informace pojišťovně, byť je to ze zákona její povinnost.

Pojišťovna nemůže sama od sebe upravovat pojistnou částku. Může ji pouze navrhnout na základě dodaných informací a je na kanceláři, zda pojistnou částku akceptuje, či nikoli. Samozřejmě, pokud tak CK neučiní, MMR jí následně může odebrat licenci. Vznikne zde ale mezidobí, kdy pojistná částka tedy nemusí odpovídat riziku. A pokud v tomto období CK zkrachuje, musí být veškeré nároky na odškodnění klientů uspokojeny, i když by byla pojistná částka nižší než celková škoda. Tento rozdíl mezi pojistnou částkou a finální výší oprávněných nároků musí někdo zaplatit. Řešením by mohl být právě garanční fond cestovních kanceláří.

To bude také součástí novely, která by se v následujících týdnech měla "rozhýbat"?

Ne, to se bohužel nedá stihnout. Všichni víme, že stoprocentní pokrytí rizika tak, jak jej chce politická garnitura, zajistí pouze zmiňovaný garanční fond. Na jeho vytvoření ale bude zapotřebí čas. MMR chce zákon „dotáhnout „ ve Sněmovně do konce června, což podporujeme. Proto se se zavedením garančního fondu počítá až s další novelou tohoto zákona, do dvou let, souběžně s novou evropskou směrnicí.

Mám za to, že nová opatření novely zákona i dohodnuté úpravy, v případě jejich přijetí, jsou natolik významným posunem dopředu, že riziko případné nedostatečnosti pojistné částky klesne ze současného stavu o více než 80 procent, tedy je relativně zanedbatelné.

Co se stane s limitem nastavení pojistné částky vůči obratu CK z předchozího roku?

Zůstanou v zákonu v médiích diskutované minimální limity v objemech milion či čtyři miliony?

Ty budou, předpokládám, při projednávání novely zrušeny. Minimální zákonem stanovená výše pojistné částky by sice dále snížila riziko, zejména malých CK, ale není logické, aby CK, která organizuje letecké zájezdy, platila minimální pojistnou částku čtyři miliony, a ta, která využívá autobusy, pouze milion. Z pojistného hlediska není dopravní prostředek důležitý.

Jsme před sezonou. Troufnete si na nějakou predikci toho, kolik letos padne cestovních kanceláří?

Všichni si primárně přejeme, aby žádné CK nekrachovaly. Na druhou stranu i MMR přiznává, že tisíc cestovních kanceláří na 10 milionů obyvatel je vysoké číslo. Stejný počet CK má třeba Německo, které je však dle počtu cestování chtivých obyvatel několikanásobně větší. Od roku 2001 zkrachovalo 56 CK, z toho 42 z nich mělo škodu do 5 milionů korun. U 17 CK z celkového počtu zkrachovalých pak nestačilo sjednané pojištění na kompletní odškodnění klientů.

Zákon, pokud bude projednán včas, vstoupí v platnost v lednu 2016?

To předpokládáme, pokud se do června stihnou připravit nutné úpravy novely a proběhne obvyklý proces projednávání ve Sněmovně.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!