V Praze se sešla světová špička ve vývoji miniaturních satelitů

V Praze se sešla světová špička ve vývoji miniaturních satelitů
4. března 2015 • 15:45
V Praze se na půdě ČVUT psala historie: Více než 160 zástupců firem, univerzit a úředních orgánů ze 37 různých zemí zabývající se vývojem, regulací a využitím malých satelitů se totiž na závěr sympozia Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) shodlo na vypracování návrhu takzvané Pražské deklarace o regulaci malých satelitů a komunikačních systémů. Podle ředitele ITU Francoise Rancyho jde o výjimečnou událost, která by měla celý zmíněný sektor nasměrovat k budoucí spolupráci.

Význam deklarace Rancy přirovnal k dřívější dohodě o pravidlech využívání sítě GSM, která vedla k rapidnímu rozmachu mobilních telefonů. „Celé odvětví telekomunikací prochází změnou,“ dodal. Podle něj totiž de-facto každý, buď stát, ale také organizace či firma, může vyslat do vesmíru vlastní satelit, a právě zajištění vzájemného nerušení využívaných frekvencí vyslaných satelitů by se mohlo v budoucnu významně komplikovat.

Proto ITU ve spolupráci s FEL ČVUT v Praze, Českou kosmickou kanceláří a pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu uspořádalo zmíněné sympózium, jehož výsledkem je návrh zmíněné deklarace.

draft Pražské deklarace o malých satelitechdraft Pražské deklarace o malých satelitechAutor: Marek Schwarzmann, E15

Telekomunikace bývaly a jsou doménou nyní známých mobilních operátorů, aktuálně se však podle Rancyho do této sféry byznysu začínají dostávat nové firmy jako Facebook či Google. „Proč se tak děje? Tyto firmy ví, že v komunikačním sektoru je budoucnost, že skrz něj potečou jak data, tak výnosy,“ dodal.

„Je to poprvé v historii, co se sešla takřka celá světová komunita špičkových výrobců, vývojářů a uživatelů malých družic setkala na takto vysoké úrovni,“ okomentoval událost ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Dnes podle něj existuje několik stovek projektů využívajících minisatelity, v budoucnu jich však budou až tisíce.

Hovořili jsme s ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem:

Jan KolářJan KolářAutor: Marek Schwarzmann, E15

Jak lze shrnout dnešní událost, tedy navržení Pražské deklarace o regulaci malých satelitů a komunikačních systémů?

Jde o událost historického významu, i když to aktuálně nemusí takto zrovna vypadat. Za několik let se však na toto setkání bude poukazovat jako na první setkání světového fóra stavitelů, provozovatelů a uživatelů malých družic. I když tato kategorie nemá žádnou právní definici, tak povědomě každý ví, že malé družice jsou něco nového a hlavně menšího, než ty známé stávající velké družice.

Díky novým technologiím a menší velikosti jsou tyto družice oproti těm stávajícím mnohem levnější, co se týče stavby, jejich dopravy do vesmíru či samotného provozu. Díky tomu nyní roste jejich popularita a dostupnost i pro instituce, které dříve na něco takového neměly prostředky. Tím mám na mysli především školy a univerzity. Současně je však třeba zmínit komerční využití. Tito uživatelé se v Praze sešli a společně se shodli, že chápou, že při využívání této techniky je potřeba domluvit se na pravidlech, podle nichž budou tuto techniku využívat. V tomto jde o revoluční přínos tohoto sympozia, stalo se tak poprvé v historii.

Neobáváte se, že by se časem tato domluva mohla rozpadnout? Přeci jen jde stěží o jakousi verzi „soft law“…

Je zde dobrý předpoklad, aby se tak nestalo. Vše se totiž děje pod záštitou Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), která je několik desetiletí starou mezinárodní organizací spadající pod OSN, která má všeobecný respekt.

Navíc, všichni uživatelé telekomunikací, tedy rádiového spektra v celém rozsahu, respektují potřebu, že se nějak musí domluvit. Kdyby tak totiž neučinili, docházelo by ke vzájemnému rušení, a to samozřejmě nikdo nechce. A to je jistá záruka toho, že se nakonec domluví. Nebude to samozřejmě lehký proces, je zde mnoho aktérů s různými zájmy, ale ten společný zájem, nerušit se, ten zůstává.

Jaká je role Česka v přijetí této deklarace? Krom té pražské lokalizace, samozřejmě…? Při svém projevu jste zmínil Československé zkušenosti se stavbou družic Magion…

Role Česka by mohla být mnohem větší. Je škoda, že si politická sféra a ti, kteří rozhodují o stavu české kosmonautiky, neuvědomují, jak moc perspektivní oblastí kosmonautika sama o sobě je. Ještě v devadesátých letech jsme měli obrovskou šanci, abychom využili zkušenosti, které jsme pracně nabyli v podobě týmů, které v různých generacích připravovaly Magiony.

To se bohužel nepodařilo, týmy se rozpadly a dnes sice máme několik týmů, které se tímto opět zabývají, ale složitě své zkušenosti nazpět získávají. V tomto smyslu jsme mohli být už mnohem dál. Je potřeba udělat vše pro to, abychom se vyrovnali zemím, se kterými se můžeme měřit. Nemluvím samozřejmě o USA, kde je tato technologie už poměrně široce využívána i v komerční sféře, ale v rámci našich sousedních zemí či zemí ze Skandinávie. Musíme se snažit o to, aby se malé družice dostaly do našeho života jako běžná součást, a to jak výuky tak ale komerčních projektů.

Byly zde zmíněny výzkumné aktivity a pozorování Země, ale stejně tak jsou tyto minisatelity významné pro telekomunikační služby, internet, telemedicínu, využívání navigace, jednoduše všude tam, kde nyní využíváme velké nákladné stroje-satelity. Ve výhledu dalších deseti let budeme svědky toho, že se malé satelity začnou prosazovat jako rovnocenné profesionální náhražky těchto současných velkých družic.

Co by vás nejvíce potěšilo, aby se podařilo?

Byl bych rád, aby došlo k harmonickému rozvoji. K tomu jsme snad dnes položili pevné základy, bez domluvy by nebyl možný. Nejvíc by mne však potěšilo, kdyby Česko dokázalo zachytit tento silný trend, abychom třeba za pět let mohli říci „Máme tolik a tolik minisatelitů a tolik a tolik firem, které je dokážou ekonomicky využívat a profitovat na nich“. To bych byl moc šťastný.

Musk a Branson chtějí poskytovat internet z vlastních družic

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!