Vladimír Šůla: Hračky se prodávají jen dva měsíce v roce | E15.cz

Vladimír Šůla: Hračky se prodávají jen dva měsíce v roce

Vladimír Šůla: Hračky se prodávají jen dva měsíce v roce
Vladimír Šůla, Pompo
• 
ZDROJ: Michael Tomeš, E15
12. května 2015 • 06:48
Daniel Novák
V tuzemských hračkářstvích je poslední dobou rušno. A nemůže za to nějaký plyšák nebo nové kostičky, ale vlna fúzí a akvizic. Majitel skupiny zahrnující mimo jiné síť Pompo Vladimír Šůla sice firmu neprodává ani nikoho nekupuje. O to otevřeněji ale popisuje situaci v byznysu zmítaném nízkými maržemi a tvrdou konkurencí. „Zvláště malé e-shopy srážejí ceny zcela zbytečně,“ říká velkohračkář.

E15: Jak vznikl název Pompo?

Pochází z Arabely. Jednou z vedlejších postav v nových dílech seriálu byl strýček Pompo. Co zasadil, vyrostlo. Navíc jméno mohou i cizinci snadno vyslovit. Konzultovali jsme to tehdy s autorem Arabely Milošem Macourkem a vzhledem k tomu, že strýček Pompo byl jen vedlejší rolí, užití jména pro naši síť mu vůbec nevadilo. V dnešní době si už málo lidí spojuje filmovou postavičku s naším názvem.

Hračkářské impérium kolem Pompa zase vydělává

E15: Liší se něčím prodej hraček od ostatního retailu?

Poslední dva až tři měsíce v roce utržíme tolik, kolik jsme předtím sbírali tři čtvrtě roku. Takže si umíte představit, jak je pro nás konec roku náročný. Všichni mají špičku o Vánocích. Hračky jsou však extrém.

E15: Takže se již připravujete na Vánoce?

Už dávno. Minimálně od ledna.

E15: Podnikáte už přes čtvrtstoletí. Jaké byly začátky?

S obchodním partnerem jsme krátce po roce 1989 začali dovážet plastové modely. Dodávali jsme je tehdy například do obchodního domu Kotva i do dnes již legendárního obchodu Pecka Modelář. Pak jsme ještě dováželi zábavní pyrotechniku, od které jsme se už přes import „angličáků“ Matchboxu dostali přímo k hračkám. Byli jsme jedni z prvních, kdo začal dovážet lego. To nám zůstalo dodnes. My a ještě jedna společnost jsou jediné dva velkoobchody, které sem lego vozí. Samozřejmě kromě toho, co na trh dodává Lego přímo.

Já rozhodně prodávat nechci, i když nabídky jsme dostali. Mám syny, kteří chtějí v našem podnikání pokračovat

E15: Ve skupině máte více firem. Jak mají rozdělené činnosti?

Pompo se od svého vzniku na konci devadesátých let věnuje prodeji hraček konečným spotřebitelům. Další společnosti v naší skupině nejen dovážejí hračky ze zahraničí, ale kupují je i od tuzemských výrobců a distribuují dál na nezávislý trh, řetězcům či e-shopům.

E15: Proč je pro vás důležité dál provozovat i velkoobchod?

Česká republika je malá. Celý byznys na vlastní síti nepostavíte. Do Pompa tak směřuje necelá polovina našeho velkoobchodu. Zbytek jde k ostatním zákazníkům.

E15: Něco málo přes polovinu prodejen máte v obchodních centrech. Je jejich provoz hodně odlišný od obchodů v ulicích?

Když jsme šli do prvních obchodních center, vůbec jsme netušili, co náš čeká. Je to jiný formát a například i smlouvy jsou zcela jiné než například u obchodů v ulici. Obchodník se musí zavázat k řadě povinností, a když náhodou něco neplní, hned nastupují sankce a pokuty.

E15: Co Pompo a fenomén dneška, e-commerce?

Kvůli Pompu nemůže být náš e-shop nejlevnější. Nabízíme však služby navíc, díky nimž se nám tržby e-shopu v rámci Pompa podařilo zdvojnásobit. Jde hlavně o to, že využíváme sítě našich obchodů jako výdejních míst e-shopu. Celkově ale nehodlám soutěžit s velkými internetovými obchody nebo specializovanými e-shopy. Soutěžit cenou je totiž cesta do pekel.

E15: Panuje na trhu tvrdá konkurence?

Zvláště malé e-shopy srážejí ceny zcela zbytečně. Pokud jsou o dvacet procent levnější než zbytek trhu, přijde mi to už moc. Kdybychom všichni přistoupili na cenovou politiku této části e-commerce, brzy byste si neměl kde koupit hračku, protože všechny kamenné obchody by zkrachovaly. Celkově ale odhaduji, že prodej hraček přes internet bude fenoménem dál. Tímto kanálem podle mě proteče kolem třiceti procent tržeb celé branže.

E15: V poslední době nastaly mezi hračkáři významné vlastnické změny. Bude konsolidace pokračovat?

Kam by měla pokračovat? Na trhu zbylo už jen několik málo aktérů. Já rozhodně prodávat nechci, i když nabídky jsme dostali. Mám syny, kteří chtějí v našem podnikání pokračovat. To ostatně není výjimkou ani na Západě. Také tam existuje hodně hračkářských sítí, které stále fungují jako rodinné firmy.

Hraček se prodávalo stejně. Jejich hodnota ale byla nižší. V současnosti se to už trochu lepší. Ještě přede dvěma roky se například téměř neprodávaly drahé stavebnice nad dva tisíce korun.

E15: Berete si z nich příklad?

Jsme rodinná firma napříč třemi generacemi. Skupinu vlastním se svými dvěma syny. Ve společnosti ale působí také můj táta. Dodnes mi pomáhá s financemi. Je mu dvaaosmdesát let a každý den tráví ve firmě čtyři hodiny.

E15: Proč se síly na trhu přeskupují právě teď ?

Nikdo na trhu na tom nebyl zvlášť dobře. Takže z jedné strany to byla možnost dobře nakoupit. A z druhé strany je tu myšlenka, že u většího celku můžete dosáhnout například lepších nákupních cen. Jde o úspory z rozsahu, sníží se také náklady na personál. A tím se zvýší ziskovost.

E15: Jaké hlavní ponaučení jste si odnesli z krize?

Naším cílem není zapojit se do každého projektu nového obchodního centra, ale vybíráme si. Už si nemůžeme dovolit být znovu ve ztrátě. Když pro nás takový projekt vypadá nejistě, radši ho odmítneme.

E15: Šetřilo se v recesi na hračkách?

Hraček se prodávalo stejně. Jejich hodnota ale byla nižší. V současnosti se to už trochu lepší. Ještě přede dvěma roky se například téměř neprodávaly drahé stavebnice nad dva tisíce korun. Poslední Vánoce se však už lidé nebáli nakupovat i tyto dražší hračky.

E15: Mohou české hračky konkurovat záplavě zahraniční produkce?

Mohou. Stačí mít dobrý nápad. Navíc jejich kvalita je velmi dobrá. Vezměte si například společnost Dino Toys a její Dostihy a sázky. Ty se prodávají pořád. Stejně jako Člověče, nezlob se. Nebo si vezměte společnost Efko, která obnovila výrobu Igráčka. Stále se prodává i stavebnice Merkur. Problém jen je, že tyto produkty jdou sice dobře na odbyt na domácím trhu, v zahraničí to jde ale těžko. Na Západě jsou stále opatrní k tomu, co přichází z Východu.

E15: Vám by se možná vlastní produkt do skupiny také hodil. Neuzavřel byste tím celý řetězec?

Přemýšlel jsem o tom. Na to však už musíte mít další tým lidí. Navíc nikdy nepokryjete všechno, ale jen část trhu. Pustíte se například do her, puzzle nebo stavebnic. Stále to bude jen segment. Navíc nemůžete vyrábět jen pro Českou republiku, ale musíte produkt dostat i do zahraničí. A to je problém.

E15: Když sám kupujete hračku, podle čeho vybíráte?

Kupuji takové hračky, které dítě rozvíjejí. Ať už jsou to hry nebo nějaké naučné hračky, které například mluví s malými dětmi. Případně hračky rozvíjející logiku.

E15: Vedle byznysu máte ještě kapelu, v Unhošti jste kdysi spoluzakládal hudební festival. Souvisí to nějak s vaším podnikáním?

Je to relax. Po čtvrtstoletí podnikání to člověk potřebuje, aby nevyhořel. V muzice se potkávám se zcela jinými lidmi než v byznysu, kteří mají úplně jiné problémy. Na kytaru jsem začal hrát ještě na základní škole. Ale neodpočívám jen s kytarou. Mám rád kolo, lyžuji, jezdím na vodu. Na plachetnici se plavím po mořích.

Vladimír Šůla (52)
Před rokem 1989 působil jako vystudovaný „ajťák“ v Československé státní bance. Do vlastního podnikání se vrhl krátce po sametové revoluci. V současnosti prostřednictvím společnosti Lama Toys s rodinou vlastní síť hračkářství Pompo, velkoobchodní firmy MPK Toys a Mac Toys, menšinový podíl má také v dalším velkoobchodním hráči Simba Toys.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!