Výrobci hraček zažili podobný očistec jako ODS, říká Jaroslav Zeman | E15.cz

Výrobci hraček zažili podobný očistec jako ODS, říká Jaroslav Zeman

12. července 2016 • 06:35
Začínal jako vlekař na Špičáku v Jizerských horách. Dnes je Jaroslav Zeman majitelem nejstarší továrny na dřevěné hračky Detoa, starostou Albrechtic v Jizerských horách a senátorem ODS. „V průšvihu jste raz dva a ani nemusíte nic udělat,“ odpovídá na otázku, co plánuje v politice dál. Do toho spřádá plány, jak ze svého rodného regionu vytvořit „malé Rakousko“ v podobě velkého lyžařského areálu.

Stíháte vedení podniku Detoa, činnost senátora a starosty?

Je to samozřejmě trochu těžší, musíte dělat také o sobotách a nedělích. V případě starostování jsem si vždycky říkal: vydržet čtyři roky a pak se uvidí. A jsem tam už třetí volební období. Albrechtice ale mají jen kolem tří set obyvatel, takže vedení obce nejde srovnávat například s tím, co má primátor Jarda Kubera v Teplicích.

Co se týče Senátu, příjemně mě překvapil. Zatímco vedle ve sněmovně je to divočina, v Senátu je hodně starostů a dalších lidí z komunální a krajské politiky. Všichni jsou zvyklí více spolupracovat, zatímco ve sněmovně se žerou a hrají různé hry.

Za dva roky vám v Senátu končí funkční období. Budete znovu kandidovat?

Všechno záleží na zdraví. Navíc dnes se vám může stát, že jste raz dva v průšvihu a ani nemusíte nic udělat. Takže uvidíme.

Jak vidíte perspektivy ODS?

Určitě si procházíme a ještě projdeme očistcem. Bude to chvíli trvat, ale voliči se k nám vrátí. Uznávám, že v minulosti jsme některými věcmi dost dráždili. Teď jsme na střídačce. Hráči, kteří nám dělali ostudu, přeskákali do jiných stran. Vždycky říkám, jen ať si jich užijí. Po tom všem propad preferencí na nějakých sedm osm procent nevidím nijak zoufale.,

Od dílů pro rakety ke Krtečkovi. Továrna Detoa investuje desítky milionů

Liberecko a Jablonecko bylo kdysi průmyslovým regionem. Co z toho zůstalo dnes?

Českých výrobních firem tu již není moc. Rozvíjí se Preciosa a Jablotron. Máme však výhodu v cestovním ruchu. Jeho potenciál ale ještě není plně využitý. Musíme si uvědomit, že velké výroby s tisícovkou zaměstnanců se sem už nevrátí. Například v Tanvaldu jsou zajímavé podniky, které mají až sto lidí, ale to nestačí. V okolí jsou velké prázdné továrny, do nichž se už život nikdy nevrátí.

Která jména starých továrníků patřila ke kraji?

Z Vratislavic kousek od nás pochází konstruktér Ferdinand Porsche. Sto metrů od naší fabriky v Jiřetíně se narodil jeden z nejvýznamnějších rakouských výrobců bižuterie Daniel Swarovski. Z Desné pocházela průmyslnická rodina Riedelů. Jeden z jejích potomků se nedávno stal rakouským podnikatelem roku.

Je díra po německém obyvatelstvu stále znát?

Například Ústecko a Děčínsko jsou stále silně vykořeněné lokality. U nás se historickou mezeru docela podařilo zalepit. Nová generace, která už s německým obyvatelstvem nemá nic společného, sbírá například staré fotky, obnovuje památky a zajímá se o předválečnou historii.

Majitel továrny Detoa Jaroslav ZemanMajitel továrny Detoa Jaroslav ZemanAutor: Michael Tomeš, E15

Detoa o původního majitele přišla po válce na základě Benešových dekretů. Vnímáte se jako pokračovatel původních vlastníků?

Cítím se spíše jako správce než majitel. Vidím, že už osmdesát let přede mnou to tu někdo budoval. Původní továrník Schowanek byl ze smíšeného manželství. V roce 1938 ale přivítal zábor Sudet, takže se čeští zaměstnanci sebrali, odešli do Semil a založili tam vlastní výrobu hraček. To byl začátek podniku Tofa.

Po válce Schowanek prchl do Německa. Začal znovu vyrábět hračky a dostal se až na nějakých šest set zaměstnanců. Po jeho smrti v roce 1964 firma setrvačností běžela dál, ale postupně šla dolů. Před několika lety definitivně skončila. Před časem jsme byli v kontaktu ještě se Schowanekovou manželkou, která byla výrazně mladší než on. Psala si s námi bez jakékoli kyselosti.

V jaké kondici jsou čeští výrobci hraček?

To je podobné jako s ODS. Co přežilo, prošlo očistcem a funguje. Není to na velké utrácení, ale firmy žijí. Česko bylo v sedmdesátých, osmdesátých a ještě i v devadesátých letech evropskou hračkářskou velmocí. My jsme se však naučili vyrábět v menších sériích. Trh nás nutí utíkat stále dopředu, přicházet stále s novými výrobky.

Matky jsou teď uvědomělé. Nejdříve si hlídaly stravu, aby měly všechno bio. Pak zjistily, že je potřeba si ohlídat také kvalitu a zdravotní nezávadnost hraček.

Nejsou tuzemští hračkáři příliš závislí na oblibě retro hraček a na Krtečkovi?

Řada českých výrobců ani Krtečka nedělá a u nás nepřevládá, protože to by představovalo nebezpečí. Návrat ke kvalitním domácím hračkám nám ale určitě pomohl. Matky jsou teď uvědomělé. Nejdříve si hlídaly stravu, aby měly všechno bio. Pak zjistily, že je potřeba si ohlídat také kvalitu a zdravotní nezávadnost hraček.

Třeba jednou pod tlakem trhu přesunete výrobu jinam?

Přesun výroby jinam by nás zabil. Zakládáme si na tom, že jsme stará česká výroba. Současně ale výrazně přes polovinu naší produkce jde na vývoz. Hodně jsme napojení na Německo, vyvážíme však třeba i do Japonska. V Číně jsme už od konce devadesátých let, tedy dávno předtím, než tam začali jezdit čeští politici. Určitý čas jsme dokonce byli v první desítce exportérů do Číny. Před námi byly už jen firmy typu Škody Auto nebo Vítkovic. Jde však hlavně o mechaniky pro piana.

Frčí v Asii Krteček?

V Japonsku tam šel první tři roky, pak se ale Krtečka nabažili. Děláme pro ně nejrůznější další postavičky, například i v podobě zvířátek z kaštánků, jak jsme je dělávali v dětství. Japonci jsou nároční. Každý rok chtějí něco jiného.

Majitel továrny Detoa Jaroslav ZemanMajitel továrny Detoa Jaroslav ZemanAutor: Michael Tomeš, E15

Továrnu jste otevřeli exkurzím. Je to jen marketingový nástroj, nebo normální byznys?

Bylo to v době, kdy nám klesala výroba pianinových mechanik. Podobný koncept už navíc fungoval v Harrachově ve sklárnách pana Novosada. Ve Francii má každé vinařství ještě muzeum, ochutnávku a nákup.

K nám sice také vždycky jezdily školy, ale nikdy mě nenapadlo to udělat komerčně. Na začátku jsem si říkal, že budu rád za tisíc lidí ročně. Jenže hned první rok jich na placené exkurze přišlo pět tisíc. Druhý rok jsme měli šestnáct tisíc návštěvníků. Teď se držíme na 25 tisících. Turistický ruch nám spadl z nebe.

Kam Detoa směřuje?

V tržbách se pohybujeme kolem pětaosmdesáti milionů korun za rok. S žádným skokovým růstem ale nepočítáme, to bychom museli dělat mobilní telefony. Znám třeba z Německa příklady hračkářských firem, které začaly koketovat s elektronikou, a skončilo to velkým průšvihem. Nepotřebujeme mít tržby ve stovkách milionů a prodělávat. Děláme klasické dobré české řemeslo, jsme v podstatě manufaktura.

Majitel továrny Detoa Jaroslav ZemanMajitel továrny Detoa Jaroslav ZemanAutor: Michael Tomeš, E15

Dělnice ve vaší fabrice ručně domalovávají části hraček. Mohly by to dělat stroje?

Ne, ruční práce musí být, není nahraditelná. Totéž platí pro domáckou práci, kterou stále využíváme. Na Jablonecku má domácí práce historii starou už dvě stě let. Lidé ji dnes ale berou spíše jako přivýdělek například na rodičovské nebo v důchodu. Stále je to však pro nás efektivní, domácí práce má výrazně nižší náklady a je flexibilní.

Prodáte někdy firmu?

Ještě nemám splněné úkoly. Spoustu věcí musím dodělat, udělat, předělat. Úplně ale netrvám na tom, že musíme být vždycky rodinná firma.

Již dříve jste mluvil o tom, že chcete kolem Špičáku vytvořit jedno z největších lyžařských středisek v republice. Jak je plán daleko?

Šlo by o propojení Jiřetína pod Bukovou, Desné, Mariánské Hory, Tanvaldu a Albrechtic. Bylo by to takové malé Rakousko v českých poměrech. Složitě se však musíme vypořádat s novými územními plány. Desné jeho změna trvala osm let, nám v Albrechticích šest. Teď se řeší změna územního plánu v Tanvaldu. Když pak ale přijde investor, bude mít všechno připravené. Potenciál projekt určitě má. Z Prahy jste u nás autem výrazně rychleji než například ve Špindlerově mlýně.

Majitel továrny Detoa Jaroslav ZemanMajitel továrny Detoa Jaroslav ZemanAutor: Michael Tomeš, E15

Jenže co v létě?

Máme tu na 360 kilometrech čtverečních 557 kilometrů dobrých lesních cest, které kříží jediná silnice. To je pro cyklistiku lepší situace než na Šumavě. Navíc jsme teď nad Albrechticemi dali dohromady s Lesy ČR a dalšími partnery zbytky torza někdejší přehrady na Bílé Desné.

Je to právě sto let, co se protrhla. Zemřelo tehdy přes šest desítek lidí. Teď na místě vyrostla kromě památníku i nová horská bouda. Očekáváme, že by se tam ročně mohlo otočit až sto tisíc návštěvníků. Již dnes je to okolo osmdesáti tisíc.

Jaroslav Zeman (57)
Začínal v továrně na hračky Tofa Albrechtice už v roce 1984 jako technický kontrolor. V roce 1991 zvítězil se svým projektem na privatizaci podniku. Roku 2002 vstoupil do ODS, od roku 2012 je za stranu senátorem.
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou