Weston Stacey: Korupce nesmí z Česka vyhnat poctivé investory | E15.cz

Weston Stacey: Korupce nesmí z Česka vyhnat poctivé investory

Weston Stacey: Korupce nesmí z Česka vyhnat poctivé investory
Weston Stacey
• 
ZDROJ: E15, Michael Tomeš
9. prosince 2011 • 07:08
Reputace Česka jako země s rozbujelou korupcí začala odrazovat poctivé investory a lákat zahraniční kriminalitu. Hrozilo, že problém přeroste až do ekonomické krize. Tak popisuje výkonný ředitel Americké obchodní komory v České republice Weston Stacey důvody, proč se organizace aktivně zapojila do práce na nové legislativě, která má v tuzemsku zprůhlednit veřejné zakázky. Podle něj přináší podstatný pokrok, širší by ale měla být pravidla pro rozkrývání majetkové struktury soutěžících firem.

*E15: V Česku je korupce vnímána jako velký problém a i v rámci žebříčku Transparency International země nemá příliš lichotivé postavení. Proč se podle vás korupci v Česku daří?

S korupcí se potýkají všechny země na světě. Může mít různé formy a v postatě funguje jako virus. Přežívá, přizpůsobuje se a obchází pravidla, ať už jsou nastavená jakkoli. Žebříčky o korupci nemůžou zcela objektivně mapovat reálný stav. Někde se o korupci hodně mluví i proto, že vzájemné obviňování z úplatkářství je nástrojem politického boje, jinde se zas o korupci úplně mlčí, protože otevřené diskusi brání represivní stát. Rozsah korupce přitom může být v obou případech stejný.

*E15: Jaký je tedy v tomto směru problém Česka?

Dlouho tady nevznikla žádná ucelená vládní iniciativa proti korupci. A také se o věci málo mluvilo ve společnosti. Problém tedy není ani tak v míře korupce, ale spíše v tom, že se proti ní vůbec nic nedělalo. Jako další aspekt bych zmínil i to, že se od Česka hodně očekává. Česká republika není zařazována do skupiny východoevropských zemí, které ještě nemají rozvinuté právo a stabilní vládu. Je stavěna spíše vedle Německa nebo Rakouska. Já si myslím, že ekonomický pohled je realistický, akorát je potřeba zapracovat na zlepšení toho podnikatelského prostředí.

*E15: Vy v Česku reprezentujete americké firmy. Jak se o zdejší korupci vůbec dozvídají?

Když se americké firmy rozhodnou dělat byznys v Česku, dostávají různé výtahy z tisku. A pak třeba narazí na vyjádření ministra financí, který mluví o tom, že Prahu řídí mafiánský kartel. To pozitivní signál investorům jistě nevysílá. Samozřejmě je to odrazuje. Tzv. B2B (business to business) funguje v Česku velmi dobře. Problémy se objevují, když jde o obchody se státem. Reputace země s rozbujelou korupcí vyhání poctivé investory a naopak láká různé pochybné kriminální šíbry, kteří si řeknou `jo, to je skvělé místo pro naše aktivity`.

*E15: Proč se Americká obchodní komora do boje s korupcí v Česku pustila? Odrazovala česká reputace americké firmy od vstupu na tuzemský trh?

Když reprezentujete firmy nějaké země, je někdy lepší zůstat v pozadí a zticha, protože sami nic v cizí zemi nezmůžete. Jenže my jsme začali mít pocit, že tady hrozí velmi reálné riziko, že existující korupce dotlačí zemi do ekonomické krize. Proto jsme se rozhodli do aktivit proti korupci aktivně zapojit.

*E15: Má podle vás korupce velký vliv na ekonomický výkon Česka?

Korupce má podle mě znatelný vliv na hospodářský růst země a ovlivňuje i proces vytváření pracovních míst. To samozřejmě hned hrozbu nějaké krize neznamená, do takového stavu to ale mohlo brzy dospět. Podívejte se třeba na aktuální dění v Řecku. Stále se debatuje o příčinách tamních problémů. Já si myslím, že jednou z nich jsou určitě problémy řecké vlády s korupcí. I proto nebylo možné dát do pořádku tamní rozpočet. Navíc teď, když vypukla krize, je pro řecké politiky velmi obtížné od lidí žádat nějaké úspory. Ti protestují a říkají, proč bychom měli obětovat naše penze a platy, když politici tak dlouho kradli z veřejných peněz. Určitá neochota přijímat jakékoli reformy či úspory je vidět i v Česku, což může být také důvodem dlouho neřešené korupce.

*E15: Myslíte si tedy, že k současné dluhové krizi v eurozóně korupce významně přispěla?

Určitě ano.

*E15: Sněmovna na začátku listopadu schválila zpřísnění zákona o veřejných zakázkách. Co měla úprava podle vás změnit?

Nová úprava musí řešit hlavně transparentnost, o to tu jde. Veřejné zakázky musejí být pro lidi co nejotevřenější, protože jsou to občané, kdo jsou vlastně tím koncovým zákazníkem. Pod otevřenou kontrolou by měl být jak průběh tendru, tak jeho zadání, protože i to samotné může být špatné. Zákon by se měl zabývat třemi základními okruhy – nastavit by měl jasná procesní pravidla tendrů, zajistit kontrolu podoby uzavřené výsledné smlouvy a pak se také vypořádat s otázkou majetkové struktury firem soutěžících o veřejné zakázky.

*E15: Jste s podobou změn spokojen?

Pravidla průběhu tendru zákon nastavuje poměrně dobře. Nemělo by třeba docházet k tomu, že se do závěrečného výběru dostane pouze jeden soutěžící. Transparentnost výsledné smlouvy se taky zlepší – nutnost zveřejnit ji online je velkým krokem vpřed. Obávám se pouze toho, jak se budou chápat výjimky týkající se obchodních tajemství. Tato oblast musí být velmi přesně definována. Obchodním tajemstvím by měl být například copyright, nebo třeba technologická architektura u IT projektů. Tady chápu, že firmy nechtějí dát takové informace konkurenci všanc. Ale cena nebo podmínky kontraktu by obchodním tajemstvím být určitě neměly. Proto je nutné velmi přesně definovat, co je a co není obchodní tajemství, aby mezer některé firmy nemohly zneužívat.

*E15: A jak hodnotíte pravidla pro odkrývání majetkové struktury soutěžících firem?

Občané mají právo vědět, s kým stát jejich jménem obchoduje. Kdokoli dělá obchod se státem, by proto měl zveřejňovat svou majetkovou strukturu. Teď jde o to, jak to udělat. Úprava také musí počítat s evropským právem, které nedovoluje diskriminaci kvůli formě vlastnické struktury. TOP 09 a také sociální demokraté chtějí zpřísnit pravidla týkající se odkrývání majetkové struktury soutěžících firem přímo v zákoně o veřejných zakázkách. Ta by ale platila jen pro nadlimitní tendry. Většinu transakcí se státem by to nepokrylo a těžko říct, jak by takové řešení vůbec fungovalo v praxi.

*E15: Jak byste tedy tuto věc řešil vy?

Mně se víc líbí poslední, širší, návrh ministerstva spravedlnosti, ministerstva pro místní rozvoj a vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. Ten se snaží majetkovou transparentnost propojit se všemi transakcemi se státem. Svou strukturu by podle mě měly mít povinnost odhalit firmy, které se účastní jak nadlimitních zakázek, tak těch podlimitních, tedy nad rámec zákona o veřejných zakázkách. Myslím si, že jasnou majetkovou strukturu by měly dokonce prokázat všechny firmy s majoritní účastí státu, které usilují o veřejnou zakázku, ale i soutěžící sektoroví zadavatelé, tedy především energetické a teplárenské firmy. To znamená úpravu několika zákonů, ne pouze toho o veřejných zakázkách, ale podle mě je to správná cesta.

*E15: Může ale problémy s korupcí vyřešit pouze změna legislativy?

Určitě ne. Změna legislativy je pouze první krok. Ale solidní právní základna bude znamenat, že se firmy, které o zakázky nesoutěží poctivě, nebudou moct obhajovat tím, že to zákony dovolují. Ještě důležitější je pak ale uvedení těchto pravidel do praxe, což bývá velmi složité. Vyžaduje to důslednou průběžnou kontrolu zakázek na nejvyšší úrovni, například miliardových soutěží na ministerstvu obrany, ale i všech menších zakázek od obcí.

*E15: Dobře nastavená kontrola je tedy v praxi nejdůležitější?

Ano, ale zlepšit se samozřejmě musí i vymahatelnost práva. Policisté a státní zástupci musí mít pocit, že mohou konat zcela nezávisle a dostat do rukou účinné nástroje pro vyšetřování korupčních případů. Problémem Česka zatím stále je, že se téměř žádná velká úplatkářská kauza nedotáhla do konce, tedy neskončila odsouzením viníka. A to se musí stát, protože to vyšle signál, že právo není možné ignorovat. Velmi důležitá je pak i role nevládních organizací a médií, které na podezřelé zakázky upozorňují a podílejí se na veřejné kontrole.

*E15: Nemůžou ale nová pravidla až příliš zkomplikovat zadávání veřejných zakázek a investice zabrzdit, jak tvrdí někteří starostové?

Weston Stacey působí ve střední Evropě od devadesátých let. Původně pracoval jako novinář, od roku 1996 je výkonným ředitelem Americké obchodní komory v České republice. Ta v roce 2010 iniciovala vznik Platformy pro transparentní veřejné zakázky, které se účastní podnikatelské asociace, veřejné instituce i politické strany. Iniciativa se podílí na vytváření legislativních pravidel, která mají v tuzemsku zvýšit transparentnost a efektivnost zadávání veřejných zakázek.

Autor: Ondřej Vrba, foto E15
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!