Zdeněk Juračka: Vyhláška o značení pečiva je paskvil roku | E15.cz

Zdeněk Juračka: Vyhláška o značení pečiva je paskvil roku

Zdeněk Juračka: Vyhláška o značení pečiva je paskvil roku
Zdeněk Juračka
• 
ZDROJ: E15 Anna Vacková
27. srpna 2012 • 09:12
Dušan Kütner
Marketingová podpora domácích potravin ze strany státu i regionů v posledních dvou letech sílí. Přibývají stále nové značky propagující tuzemskou produkci.

„Orientovat se na,českost‘ je pěkné. Všechno má ale své meze. Jsme na evropském trhu a bránit se tomu, co je vyrobeno ve Francii a má to výbornou pověst – to je nerozum,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a šéf organizace družstevních prodejen COOP Zdeněk Juračka. V řetězcích se podle něj prodává od 70 do 90 procent českých výrobků.

* E15: Ministerstvo zemědělství a řetězce se dohodly na další podpoře regionálních potravin, tentokrát v podobě nápisu v obchodech „Z našeho kraje“. Proč?

Považuji to za zlom v jednání s ministerstvem i výrobci. Doposud byl obchod nechtěným subjektem na trhu, všemi pomlouvaný. Nyní jsme ale byli pozváni ke stolu, abychom podpořili dobrou věc. Trh je velmi složitý, bez obchodníků to nejde. Lehce se vyrobí, ale hůř se prodá. Otupit ostří mezi výrobci a obchodem se dá jen cestou jednání a ne nějakým zákonem, natož zákonem o významné tržní síle.

* E15: Není už projektů na podporu tuzemských či regionálních potravin moc?

Nemyslím si, že je moc projektů, ale je hodně značek. Jejich inflace je velká a lidé v nich mají zmatek. V tomto případě ale návrh nové značky vítám, „Z našeho kraje“ je rozumná značka.

* E15: Podpora tuzemských potravin je v posledních dvou letech vyšší, než bývala. Stoupá i podíl tuzemských potravin prodávaných v řetězcích?

Dělali jsme průzkum ještě za ministra zemědělství Jakuba Šebesty a podle jeho výsledků se v řetězcích prodává od 70 do 90 procent českých výrobků, což je dost. Orientovat se na „českost“ je pěkné, ale na druhé straně jsme pořád v Evropě a na evropském trhu. Řeči o zamezení dovozů z Polska jsou proto scestné, dovoz z Polska – to je v unii stejné, jako když je to vyrobeno třeba v Brně. Jsem ale pro to, aby se sjednotilo značení a aby potraviny byly označeny zemí původu. To platí zatím pouze u hovězího masa.

* E15: Není důraz na české potraviny příliš násilný? Všichni přece víme, že třeba francouzské sýry a vína či německé a rakouské salámy jsou dlouhá desetiletí synonymem pro kvalitu. A najednou se mnozí tváří, že jsou horší než tuzemské…

Máte pravdu. Všechno má své meze. Jsme na evropském trhu a bránit se tomu, co je vyrobeno ve Francii a má to výbornou pověst – to je jako kdybychom z patriotismu pili pouze tuzemské víno, i když víme, že francouzské má vyšší kvalitu díky tradici a technologiím. To je nerozum. Správný prodejce se řídí poptávkou, a když je poptávka po zboží, třeba polském, tak správný obchodník je musí nabídnout.

* E15: Podle Eurostatu byly loni ceny potravin v ČR podle parity kupní síly páté nejlevnější v EU. Čím to bylo?

Je tady poptávka po levnějším zboží. Lidé mají hlouběji do kapsy, naše ekonomika nemá výkonnost německé ani rakouské. Docela mě mrzelo, když se začalo říkat, že jsme drazí, proto jsme také s daty Eurostatu pracovali. Netýká se to jen potravin, ale i textilu. Je pravda, že v celé šíři sortimentu se najdou i v Německu levnější věci, ale v průměru a podle přepočtu Eurostatu jsou na tom Němci o 30 procentních bodů cenově hůře. Bohužel tím trpí to, co zase nejvíce vzýváme, a to je otázka kvality. Pokud za tu cenu dostaneme aspoň slušnou kvalitu, tak je to dobré. Pokud s poptávkou po ceně začne klesat i kvalita, tak je to špatné.

* E15: Potravináři si ale často stěžují, že od řetězců dostávají jediné zadání, a to je nízká cena. Což je protimluv vůči tomu, aby to bylo kvalitní.

To je jeden názor. Znám výrobce uzenin, kteří do takových obchodů s řetězcem nejdou. Je to otázka cti. Vím, že musím nabídnout řetězci takový a takový výrobek s tím, že má zaručenou kvalitu, i když je tam třeba méně masa. Ale pořád to musí být výrobek, který odpovídá vkusu a etice výrobce. Není úplně pravda, že výrobci jsou na řetězcích závislí, a když nesplní jejich podmínky, že by se na trhu neuživili. Lze se uživit kvalitou jak u českého zákazníka, tak se ozývají i obchodníci ze zahraničí.

* E15: Je za pátou pozicí v rámci EU i ostrý boj řetězců?

Je. Jsou dvě stránky činnosti řetězců v této republice. Bezbřehá liberalizace trhu v devadesátých letech umožnila invazi zahraničích obchodních řetězců bez jakéhokoli omezení či regulace a řetězce velmi rychle ovládly trh. Když to srovnám se Slovenskem, tam to bylo pět roků tabu, což umožnilo slovenským obchodníkům se na invazi připravit. Češi do toho spadli rovnýma nohama a invaze stále pokračuje. Je zajímavé, že liberalizaci tehdy vysoce podporovali i někteří výrobci a dnes se staví proti.

* E15: Kteří?

Jednal jsem například před 15 lety o podmínkách dodávek do naší družstevní sítě s jedním velkým tuzemským výrobcem, který tehdy říkal: Musíš nejprve počkat, až se srovnám s podmínkami zahraničních obchodních řetězců, protože ty mě budou v budoucnu živit. Na vás vyjde, až co zbude. Za deset let jsem mu mohl říct: No vidíš, a kde jste. Říkám mnohým výrobcům: Jak jste si řetězce vychovali, takové je máte. Kdysi jste se k nim chtěli dostat všemi možnými cestami, dávali jste jim první závozy zdarma, peníze na oslavy, když měl někdo narozeniny či výročí – a dnes je nenávidíte a bojujete zákonem, který je nesmyslný.

* E15: Co ta druhá stránka činnosti řetězců?

Velice přispěly ke zlepšení technologií a úrovně prodeje. Pozitivum je také v tom, že je tady nebývalá konkurence. I když spotřebitel někdy nadává na úroveň prodeje řetězců, tak základem je uvědomit si, že kdyby tady nebyly, tak jsou ceny a inflace někde jinde.

* E15: Z ČR již odešel například Carrefour či Delvita, ale i další řetězce. Odejde ještě nějaký?

Myslím, že trh ještě ustálený není. Asi se neobjeví nějaký nový hráč, který by trh zboural a předělal. Bude to spíše otázka nějaké akvizice. Pozoruji i na některých českých obchodních řetězcích, že je začíná skupovat zahraniční kapitál.

* E15: Je reálné, aby se počet velkých řetězců hypermarketů a supermarketů v budoucnu snížil ze současných zhruba deseti na třeba šest až sedm?

Myslím si, že ano. I přesto, že roste podíl deseti největších řetězců na trhu, v potravinách je to 70 procent. Jde to rychleji, než jsme před deseti lety předpokládali. Nyní očekáváme, že to může být až 80 procent.

* E15: To by se sítě malých prodejen COOP dotklo asi dost negativně. Jak tomu můžete konkurovat?

COOP na tom ale vůbec není špatně. Jsme jeden ze tří řetězců, které mají kladné saldo a ve srovnání s minulým rokem i nárůst tržeb. Není to sice dostatečný nárůst, protože by měl být vyšší než inflace, což není. Ale i tak to považuji za dobrou situaci. Nám se vyplatila cesta rozšiřování služeb, například jsme vybavili naše prodejny platebními terminály, abychom mohli poskytovat cashback (možnost zákazníků vybírat v prodejnách hotovost obdobně jako v bance – pozn. red.).

* E15: COOP chce pronajímat menší obchody jako franšízy. Proč?

Nám dost vadí stav DPH, protože dnes je daň vztažena na právní subjekt, tedy v našem případě na celou Jednotu. I sebemenší prodejna je tak plátcem DPH, zatímco kdyby byla samostatná, tak se nad hranici milionu korun obratu (nad níž je povinnost DPH odvádět – pozn. red.) nedostane. To nás poškozuje. Hranice milionu korun je stav, který způsobuje nerovnoprávnost na trhu.

Nemám nic proti Vietnamcům, jsou to jedni z nejlepších obchodníků na světě, ale oni se umějí kouzelně vyhýbat povinnostem v daňové a sociální oblasti. Působí na nás jako nekalá konkurence, protože jsou schopni za svých minimálních nákladů, se kterými obchody provozují, jít pod naše ceny. I dozorové orgány jsou na ně – a samy to připouštějí – krátké.

* E15: Jak to vypadá s návrhem, aby stát zrušil minimální limit pro registraci plátců DPH ve výši milion korun a platili ji všichni podnikatelé?

Snaha tady je, ale zvedl se proti tomu silný odpor. Počty pro obchodníky jsou však velmi jednoduché – průměrná marže obchodníka je 20 až 22 procent. Malý obchodník, aby se dostal pod hranici milionu korun a neplatil DPH, musí utržit asi 80 tisíc korun měsíčně. Při dvacetiprocentní marži mu zůstane 16 tisíc korun. Z toho musí zaplatit mzdu, nájem, energie, technologie, což není možné.

Čtěte také:

Obchodníci musí označit dopékané pečivo

Není chleba jako chleba, říká vyhláška

Potraviny v Česku byly loni páté nejlevnější v EU

Prodejna s osmdesátitisícovou tržbou, která neplatí DPH, je nesmysl a podvod ze strany podnikatele. Tím se prostě nemůže uživit. Minimálně musí mít obrat 200 tisíc, ale spíše 300 tisíc korun. Měla by se proto zavést povinnost platby DPH u všech obchodníků a restauratérů.

* E15: Od 1. srpna platí vyhláška o povinnosti značit čerstvé a rozpečené pečivo. Zaznamenali jste, že by se zákazníci začali přiklánět k tomu či onomu druhu?

Bereme to jako zvýšení administrativní zátěže, které je pro zákazníka spíše matoucí. Z praxe vyplývá, že zákazník se ptá, proč je to označeno. Vypadá to prý, jako kdybychom řekli: Tohle je dobré a toto špatné. Ale to zatím žádný výzkum neprokázal.

Byl jsem chvíli na olympiádě v Londýně. Na snídani ve čtyřhvězdičkovém hotelu nedostanete jiné pečivo než rozpečené. V prodejnách Marks & Spencer, což je největší prodejce potravin v Británii, mají z rozpeku asi 80 procent pečiva. Že by ten rozpek byl tak škodlivý? To bych se divil. Je to celé projev určitého konkurenčního boje mezi výrobci zmrazeného a čerstvého pečiva. Tentokrát vyhráli ti s čerstvým pečivem. Samotná vyhláška je administrativní paskvil roku a absolutně neopodstatněná záležitost.

Zdeněk Juračka (67)

Je absolventem VŠE v Praze. Pro spotřební družstva pracuje od roku 1969. V letech 1991 až 2011 byl předsedou Jednoty SD Kroměříž. Byl u zrodu největší nákupní aliance v České republice – družstva COOP Centrum Praha, v jejímž čele stojí od založení v roce 1993 dosud. V roce 2004 byl zvolen předsedou Svazu českých a moravských spotřebních družstev, od roku 2008 je prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!