Zdeněk Novák: Chtěli bychom Pražanům představit českou kulturní krajinu | E15.cz

Zdeněk Novák: Chtěli bychom Pražanům představit českou kulturní krajinu

Zdeněk Novák: Chtěli bychom Pražanům představit českou kulturní krajinu
Zdeněk Novák
• 
ZDROJ: E15 Robert Zlatohlávek
22. července 2011 • 08:09
Dušan Kütner
Národní zemědělské muzeum uchovává řadu unikátních sbírek týkajících se zemědělství či lesnictví. K plánům do budoucna patří i krátkodobá expozice o české kulturní krajině, kterou od středověku vytvářeli zejména zemědělci, lesníci či rybníkáři. Jmenovat by se měla podle české hymny Zemský ráj to napohled, a pokud bude úspěšná, stane se z ní i expozice stálá.

„My jsme totiž jeden z mála národů, který v hymně zpívá o kráse vlasti a krajiny,“ říká Zdeněk Novák, ředitel muzea, které letos slaví 120 let existence.

* E15: Ve srovnání s Národním muzeem nebo Národním technickým muzeem je to vaše poněkud v pozadí. Čím to?

Kořeny jsou už v historii. Muzeum bylo (za první republiky) napojeno na Agrární stranu a jejího předsedu Antonína Švehlu, tehdy rozkvétalo a bylo to nejmodernější muzeum. V poválečném Košickém vládním programu ale mimo jiné stálo, že Agrární strana nebude obnovena. To postihlo i nás – v roce 1950 jsme na pokyn Národního výboru hlavního města Prahy museli během týdne budovu na Letné opustit. Muzeum pak bylo včleněno pod Zemědělskou akademii a v Praze od roku 1950 samostatně neexistovalo až do roku 1993, kdy bylo znovu zhmotněno jako samostatná instituce. A kvůli tomu, že jsme nebyli v Praze, ale na zámku Kačina, v Lednici a na Ohradě, chybí generační most. Do vedlejší budovy Národního technického muzea začali okamžitě po válce, když tam nainstalovali sbírky, proudit lidé. Současní návštěvníci technického muzea do něj chodili s rodiči a prarodiči a dnes tam chodí stále. A to nám chybí. Navíc tím, že jsme byli vypuzeni z Prahy, tak jsme byli – s výjimkou Lednice – i mimo dosah akademické obce, protože kdo by jezdil někam na Kačinu něco studovat? To je důvod, proč je muzeum, jak říkáte, v pozadí.

Muzeum plánuje celoroční provoz zámku Kačina

* E15: Jak se v muzeu projevil přechod od ministerstva kultury pod ministerstvo zemědělství, který se uskutečnil před pěti lety?

Nijak. Muzeum bez ohledu na to, kdo ho zřizoval, mělo nějaký štáb lidí. V čele stál Přemysl Reibl, kterého jmenoval ministr kultury v roce 2004 a jenž loni odešel. Reibl rozběhl řadu akcí, ve kterých pokračujeme nebo je udržujeme, navazujeme na ně a vylepšujeme je. Na nádvoří máme třeba malou farmu s živými zvířaty, což vymyslel on, jen jsme ji vylepšili a dali zvířatům lepší prostředí. Za vizuálním stylem, který je mimořádně zdařilý, stojí také on.

* E15: Změna nadřízeného ministerstva tedy vůbec nic nepřinesla?

Nyní je na ministerstvu zemědělství vedení, které si více váží toho, že muzeum zřizuje. To je pro muzeum výhoda, protože v rezortu MZe nemá konkurenci. Pod ministerstvem kultury je řada nepochybně veřejnosti známějších institucí, jako jsou Národní galerie či Národní muzeum. Naše muzeum se tak muselo hádat o koláč určený všem muzeím a galeriím, což pod MZe není. Zatím bych ale řekl, že ne všichni zaměstnanci ministerstva vůbec vědí, že je zřizovatelem muzea. Máme snahu s nimi navázat vztahy, aby využívali zdejších prostor. Ministerstvo například podporuje řadu vědeckých institucí a jejich výsledky mohou být prezentovány třeba právě u nás. Zatím se nám daří získávat kladnou reakci, což se projevuje tak, že nám pomáhají zvelebovat infrastrukturu. Do muzea se po válce neinvestovalo 50 let a teprve po návratu do této budovy se začalo s jejími opravami.

* E15: Jak jste s rekonstrukcí daleko?

Dnes jsme asi na polovině cesty. Když jsem nastoupil, používaly se k výstavám dva velké sály a jeden menší rozdělený na tři nebo čtyři místnosti. Dnes využíváme další velký sál ve třetím patře a celou dvoranu. Dali jsme dohromady přednáškovou síň. Chceme vytvořit komfortní prostředí pro to, aby se tady lidé mohli potkávat, vzdělávat se.

* E15: Podle koncepce pro léta 2006 až 2010 by bylo dobré vybudovat konferenční centrum nejen v Praze, ale i na Kačině a Ohradě…?

Na Ohradě je překrásný Myslivecký sál, ale bohužel se do něj investovalo naposledy v osmdesátých letech. Pak do toho vstoupily žaloby paní Petzoldové na schwarzenberský majetek nebo úsilí Jihočeského kraje získat zámek do svého vlastnictví. Spor s paní Petzoldovou již pravomocně skončil, žaloba byla zamítnuta. S hejtmanem Jiřím Zimolou jsme se domluvili, že kraj už na převodu netrvá. Do Ohrady jsme začali investovat, spravili jsme střechu a nyní připravujeme renovaci Mysliveckého sálu a zázemí. Na Hluboké je nyní velká konkurence, je tam řada supermoderních hotelů, dva tři wellnesy a lidé, kteří jsou zvyklí na komfort, jedou tam. Ale tamní hotely nemají krásu našeho nádvoří na Ohradě, kde sídlí čápi a ze sousední zoo slyšíte kočkodany. Chceme proto investovat do zázemí a vytvořit tam, co Ohrada v osmdesátých letech tvořila pro jižní Čechy.

* E15: Kolik to bude stát?

Zatím nám projektuje architekt představu, zhruba jsme se bavili o šesti milionech korun.

* E15: A Kačina?

Na Kačině jdeme jinou cestou. Tam na konference nevěřím, protože tam není žádné spádové území.

Zdeněk NovákZdeněk NovákAutor: E15 Robert Zlatohlávek

* E15: Jaké jsou předpokládané náklady na obnovu hlavní budovy v Praze?

Studie celého projektu počítala asi s 220 miliony korun. Ale podle mě byla předimenzovaná a některé věci jsme zastavili jako nepotřebné. Objekt je i přes rok výstavby (1939) takzvaně chytrá budova, je to společně s technickým muzeem také poslední budova v Praze, která vznikla přímo pro muzeum. Architekt Milan Babuška byl talentovaný, takže budova nepotřebuje žádnou takzvanou modernizaci, aby mohla sloužit muzeu. Nyní tady probíhá spíše úklid – odstraňujeme nevhodné doplňky.

* E15: Co ještě zbývá?

Když letos dokončíme třetí patro, zůstane nám sál v prvním patře, do kterého se pustíme v příštím roce. Ve druhém patře zbývá část křídla a další menší prostory, tam bychom rádi vybudovali infrastrukturu pro vzdělávání a osvětové záležitosti. Chtěli bychom mít i kino, abychom tam mohli promítat filmy vzdělávací i ze zlatého fondu české kinematografie. Jako třeba Vesničko má středisková, což je film o zemědělství a jeho projevech na vesnici.

* E15: Kdy bude rekonstrukce hotova?

Opravené muzeum bychom chtěli představit v roce 2013, kdy budeme slavit 20 let od jeho obnovení, v témže roce také uplyne 70 let od smrti Antonína Švehly a 130 let od jeho narození. Chtěli bychom také vytvořit Švehlův památník, protože to je osobnost absolutně neznámá. Nijak netoužil po obdivu veřejnosti a pracoval v ústraní, takže ho zastiňují pánové Masaryk, Beneš, Kramář, Rašín. Masaryk byl za oceánem, Beneš v Paříži a ten, kdo tady organizoval vznik republiky, byl Švehla. Prosadil i první československou ústavu, vymyslel funkční koaliční mechanismus. Také zemědělství se vrací k pozemkové reformě… a nikdo o něm vlastně nic neví.

* E15: Přibudou nějaké nové expozice či stálé výstavy?

Příští rok bychom chtěli otestovat expozici kulturní krajiny. Protože naše kulturní krajina, která je mimořádně půvabná, je dílem zemědělců, lesníků, rybníkářů a středověkých správců-manažerů. Příští rok také uplyne 20 let od vyhlášení prvních krajinných památkových zón ministerstvem kultury, Slavkovského bojiště a Lednicko-valtického areálu. Výstava bude testem, jak se dá muzealizovat kulturní krajina, jestli to vůbec jde. Naše výstava by měla být spíše o využití moderních technologií tak, abychom ukázali krajinu v časových zkratkách, jak se vyvíjela v geologických procesech, ale i jak se třeba mění během roku.

* E15: Bude to dlouhodobá expozice?

Je to pokus, proto ji nejprve chceme otevřít krátkodobě. Když se to osvědčí, tak z toho můžeme vyvinout stálou expozici. Jmenovala by se podle naší hymny Zemský ráj to napohled. My jsme totiž jeden z mála národů, který v hymně zpívá o kráse vlasti a krajiny. Většina ostatních národů zpívá o vítězstvích, svobodách a podobně. Na nádvoří jsme proto také vysadili jabloňovou alej, tam bude na jaře „skvět se jara květ“. Stálá expozice by ukazovala naši kulturní krajinu, do které se vejdou i všechny zemědělské procesy a technologie. Rád bych, aby muzeum bylo o procesech, ty jsou zajímavé – jak vzniká pivo, víno, chleba. Umožňuje to do expozice vsunout i výkladní skříně našich poboček, které jsou součástí kulturní krajiny. Vždyť Kačina a Valtice leží v chráněných oblastech. Ale protože si na tom předtím tým muzea vylámal zuby, tak na to jdeme opatrně a zatím uděláme jen dočasnou výstavu.

* E15: A další projekty?

Stálá expozice by měla být těžištěm muzea, asi tak ze dvou třetin. Třetina muzea by měla sloužit ve velkých sálech krátkodobým výstavám, které by Praze více přibližovaly zemědělství. Muzeum by se mělo stát výkladní skříní zemědělství v Praze.

* E15: Kolik návštěvníků mělo zemědělské muzeum loni? V koncepci pro léta 2006 až 2010 jste původně plánovali, že jich bude 110 tisíc?

Loni jich přišlo asi 80 tisíc. Letos to ale určitě překročíme, jen za květen jich bylo 30 tisíc a v červnu 40 tisíc, to bylo pětkrát více než loni v červnu.

* E15: Čím to?

Všude jsou nové výstavy, realizovali jsme nápad pana ředitele Pokorného a propojili muzeum se zoologickou zahradou Hluboká. Po rekonstrukci se otevřelo sousední Národní technické muzeum, které sem láká spoustu lidí. Takže tak trochu využíváme našeho souseda a jsme za to rádi.

…?

Jednou ze součástí projektu zviditelnění muzea by byly nové naučné stezky, které by v Praze téma zemědělství připomněly. Před ministerstvem zemědělství stojí například Památník obětem kolektivizace – kdo o něm ví, kdo jej zná? Nikdo. Dalo by se poté jít na Štvanici, kde bychom v projektu obnovy rádi prosadili – a zatím se tomu příslušná místa nebrání – aby nám tam svěřili kus pole, kde bychom mohli ukazovat, jak oradla orala a ruchadla ruchala. Mohli bychom tam osévat pohanku či proso, aby lidé viděli, že se nevyrábí v Číně. Mohli bychom pokračovat na Letnou, kde byly vinohrady, a v rámci obnovy Letné se počítá i s částečnou obnovou vinohradů. Kolem muzea by se šlo dále do Stromovky, v níž je letohrádek a která byla původně oborou. Přes Stromovku se dostaneme na Císařský ostrov, kde je kynologické a hippologické cvičiště, a když přejdeme přes řeku, dostaneme se k vinici svaté Kláry. Druhou trasu vymýšlíme jako vinařskou od nás až na Strahov, protože všude na levobřežní trase Vltavy byly vždy vinice, dokud nebyly zničeny. Pod Hradem se již obnovila Svatováclavská vinice, Strahov má také vinici. My bychom je možná přivedli sem do Letenských sadů.

Zdeněk Novák (53)

Je absolventem oboru zahradní a krajinářská architektura lednické Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Specializoval se na problematiku péče o historické zahrady a kulturní krajinu, v letech 1993–1995 byl ředitelem Památkového ústavu v Brně, v letech 1995–2010 pracoval na Ministerstvu kultury ČR. Národní zemědělské muzeum vede od října 2010.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!