Zdeněk Rosa: Chmelnic kvůli nadúrodě a tlaku na cenu opět ubude | E15.cz

Zdeněk Rosa: Chmelnic kvůli nadúrodě a tlaku na cenu opět ubude

Zdeněk Rosa: Chmelnic kvůli nadúrodě a tlaku na cenu opět ubude
10. května 2012 • 09:18
Pěstitelé pověstného žateckého chmele měli v posledních čtyřech letech nadprůměrnou úrodu, což se snižující se poptávkou na hlavním japonském trhu a tlakem pivovarů na cenu každoročně způsobuje pokles rozlohy chmelnic v Česku. „Oproti loňsku bude letos menší zhruba o dvě až tři procenta, odhadem budou mít chmelnice okolo 4500 hektarů,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, které je největším producentem v Česku.

* E15: Loni chmelaři sklidili 6088 tun chmele, což je o pětinu méně než o rok dříve, chmelu je ale stále nadbytek…

Je třeba říci, kterého chmele je nadbytek. Ve světě je nadbytek hořkého chmele, který se u nás nepěstuje. V produkci hořkých chmelů jsou nyní ve světě minimálně roční zásoby. My se soustředíme po celou historii na jemně aromatické chmele, což je Žatecký poloraný červeňák a další odrůdy. Vzhledem k tomu, že poslední čtyři sklizně byly z pohledu výnosů velmi dobré, tak se v tuzemských pivovarech vytvořily zásoby, ale určitě ne v takové výši jako u hořkých chmelů. Sklizeň roku 2011 je například již prodána.

V Rusku se prodával falešný žatecký chmel

* E15: Ale i v Česku někteří pěstitelé nechali část chmelnic ladem.

Upravili jsme smlouvy s pěstiteli tak, aby loni snížili plochu zhruba o deset procent. Byly to plochy starší, které byly přeorány, aby byly připraveny pro výsadbu na další léta. Část ploch zůstala opravdu ladem. Pokud nastane pokles i letos, bude relativně malý.

* E15: Celková plocha chmelnic klesá posledních deset let včetně nejcennějšího Žateckého poloraného červeňáku. Klesá i export. O český chmel není zájem?

Ze šesti tisíc hektarů v roce 1998 a 1999 jsme se letos dostali na 4500 hektarů. Důvodem je v posledních dvou tří letech pokles na stěžejním trhu, kterým je pro nás ten japonský. Zatímco ve světě produkce piva stále mírně roste, v Japonsku klesá. Z tuzemské produkce jde na domácí trh asi 20 procent chmele, do Japonska šlo až 40 procent. Nyní se ale poměry mění a může to být jen asi 25 procent.

* E15: Rozloha tuzemských chmelnic ale klesá už deset let. Proč?

Zejména z ekonomických důvodů. Pivovary kladly čím dál větší nároky na nižší cenu, rostou jim náklady, v průsečíku to znamenalo pokles poptávky.

* E15: Takže český chmel pivovary považovaly za drahý?

Ano. Žatecký poloraný červeňák je jednoznačně nejlepším aromatickým chmelem na světě, na druhé straně vzhledem ke svému relativně nízkému výnosu ve srovnání s dalšími odrůdami je to nejdražší surovina. Když ale vezmu cenovou křivku od roku 1994 do letošního roku, tak za posledních 18 let cena klesla ze 180 tisíc za tunu na loňských 150 tisíc korun.

* E15: Měla na to vliv i nadúroda v posledních čtyřech letech?

Jistě, nejen u nás, ale i ve světě, což přispělo k velkému tlaku na cenu. Cena chmele na volném trhu byla často hluboko pod výrobními náklady.

* E15: Jak se projevil pokles tuzemské výroby piva, zejména v letech 2009 a 2010?

Vedle japonského je český trh pro nás druhý nejvýznamnější. Trochu nešťastně se to potkalo s tím, že jsme v tu dobu začali poměrně silně investovat. Určitý propad v potřebě chmele a v produkci piva zpomalil rychlost našich investic.

* E15: Před třemi lety jste uvedl, že pro udržení tehdejší produkce českého chmele je nutné během pěti let investovat miliardu korun, tedy asi 200 milionů ročně. Do čeho jste tehdy začali investovat?

Do nových česacích strojů, nových konstrukcí na poli a do výsadby rostlin. Investice měly nastartovat větší efektivitu a výnosnost, což se částečně podařilo. Ale vzhledem k tomu, že následně nadprodukce vedla k nižšímu odbytu, tak jsme v investicích ubrali.

chmelnicechmelniceAutor: čtk

* E15: Na jakou částku z oněch 200 milionů ročně jste investice snížili?

Bude to méně než polovina.

* E15: Loni již pivovarníci zaznamenali mírný nárůst o 2,7 procenta, projevuje se to na jejich požadavcích na množství chmele?

Čekáme, že se to projeví s určitým zpožděním. Pivovary pracují se svými zásobami a u řady světových i tuzemských pivovarů byly zásoby větší, než si samy představovaly.

* E15: Od roku 2007 můžete používat Chráněné označení původu EU Žatecký chmel. Je jeho efekt dostatečný, když například v Japonsku odbyt klesá?

Stále bereme jako velmi prestižní věc, že se nám jej podařilo získat, a to jako prvnímu chmelu v zemích EU, a že jsme dosáhli nejvyššího stupně ochrany. Je to prestižní i pro pivovary, pomáhá to image českého chmelařství a pivovarnictví.

* E15: Chráněné zeměpisné označení EU získaly předloni i německé odrůdy chmele Tettnanger Hopfen a Hopfen aus der Hallertau. Projevila se nějak na vašich prodejích tato přímá konkurence?

My jsme v přímé konkurenci tisíc let, i když například historie pěstování chmele v oblasti Tettnang je výrazně kratší. Nás spíše potěšilo, že jsme uspěli dříve než oni. Za druhé jsme docílili vyššího stupně ochrany. Chráněné označení původu znamená, že jde o chmel ze žatecké oblasti, který je tady také zpracován. Chráněné zeměpisné označení (u německých chmelů, pozn. aut.) znamená, že tam byl sice vypěstován, ale zpracovat se může jinde.

* E15: Pomohlo vám chráněné zeměpisné označení České pivo, které mohou tuzemské pivovary používat od roku 2008?

Na jedné straně jsme velmi rádi, že český chmel tvoří součást Českého piva, má to významný vliv. Na straně druhé jsme usilovali o to, aby byl podíl českého chmele v Českém pivu vyšší. Naše představa byla, aby byl u ležáků minimálně poloviční, zatímco nyní je to 30 procent. U výčepních piv jsme si představovali podíl 30 procent, nakonec je to 15. Také jsme chtěli, aby se k tomu připojily pokud možno všechny české pivovary. (Nyní je jako České pivo označována asi polovina produkce v Česku, pozn. aut.)

* E15: Snažily se tuzemské pivovary šetřit v době krize na chmelení piva?

Podle mne to nesouvisí přímo s krizí, ale s dlouhodobým vývojem, kdy pivovary bedlivě sledují ekonomickou stránku zejména u nákladů. V některých případech to podle našeho názoru může ohrozit, či dokonce ohrozilo finální kvalitu dotyčného piva.

* E15: Jaký je rozdíl v množství chmele u výčepních piv a ležáků oproti těm nejlevnějším supermarketovým dovozovým pivům?

U českých ležáků činí (odhadujeme) obsah hořkých látek od osmi do 12 gramů na hektolitr, u výčepních od tří do šesti. Například v Číně to jsou ale jen dva gramy na hektolitr. Podobně tomu může být u nápojů v Česku té nižší kvality.

* E15: Jezdí ještě studenti na pověstné chmelové brigády jako před listopadem 1989?

Budete překvapen, ale co se týče jarních prací, tak ano a tvoří významnou část sezonních pracovníků. Další pak zajišťují pracovní agentury, i ze zahraničí. V poslední době se také zvyšuje počet pracovníků přímo z chmelařských regionů.

* E15: Bydlí studenti a brigádníci stále po 20 lidech v oněch otřískaných ubytovnách se železnými drátěnými patrovými postelemi, které se pro mnoho lidí staly symbolem opravdu nejnižší kvality studentského či brigádního bydlení?

Standard se významně zlepšil, přece jen pokud chcete od někoho požadovat nějaký výkon, tak by tomu měly odpovídat i podmínky. Stále se sice využívají stejné budovy jako dříve, ale prošly rekonstrukcí. I přes lepší úroveň to pro pracovníky oproti jejich běžnému životu může být stále určité dobrodružství.

Žatecký poloraný červeňák je nejlepším aromatickým chmelem na světě, na druhé straně vzhledem ke svému relativně nízkému výnosu je to nejdražší surovina. Za posledních 18 let ale jeho cena klesla ze 180 tisíc korun za tunu na loňských 150 tisíc korun

Zdeněk Rosa (36) V letech 1994 až 1996 studoval obchod a finance na North East Surrey College of Technology, v letech 1996 až 1997 pak Kingston University ve Velké Británii. V letech 1998 až 2003 absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity Plzeň. Ve Chmelařství, družstvo Žatec, pracoval již od roku 1997 do roku 2002, a to v obchodu s chmelem. Poté byl do roku 2009 tajemníkem Svazu pěstitelů chmele ČR. V červnu 2009 se stal předsedou představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, a její dceřiné obchodní firmy Bohemia Hop. Je místopředsedou Svazu pěstitelů chmele.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!