Celý svět píše o Havlovi: Odešel hrdina, buřič, morální svědomí Evropy | E15.cz

Celý svět píše o Havlovi: Odešel hrdina, buřič, morální svědomí Evropy

Celý svět píše o Havlovi: Odešel hrdina, buřič, morální svědomí Evropy
ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk
19. prosince 2011 • 10:33
Včerejší smrt posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla dnes komentují deníky po celém světě. V ohlednutí za jeho životem vyzvihují zejména jeho roli v období sametové revoluce, jeho boj za svobodu a také ho označují jako muže velkého srdce a myšlenek.

Německo

Hrdina, patriot svobody a buřič

Hrdina, patriot svobody, buřič. Tak vzpomínají na zesnulého českého exprezidenta Václava Havla německé deníky, kterému dnes věnovaly celé strany a Havlova fotografie zdobí titulní stránky všech hlavních listů.

Za jednoho z hrdinů druhé poloviny 20. století označuje pětasedmdesátiletého politika, dramatiky a disidenta Berliner Zeitung. „Je hrdina, protože nečekal, že to vyjde, ale přesto bojoval. Je hrdina, protože ani v té nejhorší vřavě neztratil smysl pro humor. Je hrdina, protože se nebál před svými nepřáteli ani - což je možná důležitější - před svými přáteli,“ konstatuje berlínský deník v článku nazvaném prostě „Hrdina“.

„Jeho dramatické dílo je manifestem pochybností. Jako autor a politik však bojoval proti vládě lži a ideologie,“ charakterizuje Havla ve fejetonu nazvaném „Patriot svobody“ Frankfurter Allgemeine Zeitung. Süddeutsche Zeitung ho nazývá buřičem, který měl vůli pevnou jako ocel. Pro Hamburger Abendblatt byl zase spisovatelem sametové revoluce a staví Havla do kontrastu s jeho nástupcem, současným českým prezidentem Václavem Klausem.

„Havel nebyl politickým funkcionářem, ale umělcem, který se stal politikem proti své vůli. Nebyl žádným technikem moci, ale liberálním intelektuálem. Nebyl žádným nacionalistou, ale přesvědčeným Evropanem. A byl to úžasný člověk, který dokázal podat ruku i svému dřívějšímu nepříteli,“ konstatuje hamburský list.

Slovensko

Muž plný inspirací

„Symbol sametové revoluce a zásadních politických změn v Evropě, muž plný inspirací, muž velkého srdce a myšlenek, které měnily osudy jiných. Smrt Václava Havla zdrtila nejen Čechy a Slováky, ale doslova celý svět,“ napsal list Pravda. Dodal, že Havel pomohl otevřít dveře svobodě, aby mohla vstoupit do východní Evropy, a že vidiny pádu komunismu se nevzdal ani za cenu pronásledování a pobytu ve vězení. „Hovořilo se o něm jako o idealistovi, jenž vkročil do vysoké politiky, která má příchuť intrik a přetvářky. Havlův příběh na výsluní popřel tvrzení, že kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti,“ míní deník.

Deník Sme upozornil, že světoví i domácí pohlaváři by udělali lépe, pokud by o Havlově morálním odkazu méně mluvili a více se jím řídili, zejména pak ve vztahu k různým diktaturám. „Zahraniční státníci, kteří se s ním velmi rádi fotografovali, sice mají pravdu, když hovoří o odchodu velkého Evropana a velkého humanisty, přátelství s ním jim samotným nikdy ale nebránilo v tom, aby se v zájmu obchodních dohod dvořili i vládcům Číny a Ruska a obcházeli otázky lidských práv,“ poznamenal komentátor.

„Ve světě nejznámější Čech. Divadelník, v letech sovětské okupace bojovník proti totalitě, disident. Přispěl k pádu komunistického režimu,“ píše nejčtenější slovenský list Nový čas.

Světoví státníci: odešel velký Evropan

Francie

Havel byl morálním svědomím celé Evropy

Bývalý český prezident Václav Havel byl morálním svědomím celé postkomunistické Evropy, usoudil deník Le Figaro. V komentářích k úmrtí bývalého českého prezidenta se dnes podobně vyjádřily i další evropské listy.

Tento svobodný, poctivý a neúplatný muž se stal ikonou československé opozice a poté v čele sametové revoluce přispěl k úspěšné změně režimu. Havel byl celý život věrný svým ideálům, zdůraznil Le Figaro.

Jako odhodlaný odpůrce komunistického režimu a muž s pevně ukotvenými demokratickými myšlenkami Havel umožnil organizovaný a nenásilný přechod k tržnímu hospodářství a demokracii. A to důstojně, napsal deník Le Monde.

List vyjádřil přesvědčení, že Havel zůstal ve své mysli do poslední chvíle disidentem. Pohublý a oslabený nemocí našel v posledních dnech sílu se zvednout, aby se setkal s dalajlamou a podepsal petici vyzývající ruskou opozici ke sjednocení proti manipulacím režimu Vladimira Putina.

Havlovo úmrtí je hlavní zprávou pro světová média

ilustrační fotoilustrační fotoAutor: čtk/Tomáš Pirkl

Rusko

Spojil nespojitelné a nemožné učinil možným

Morální autorita, intelektuál, disident a současně velmi efektivní politik - tak v dnešních nekrolozích hodnotí ruský tisk osobnost Václava Havla.

„Český exprezident byl člověkem-symbolem, který zajistil své zemi nejméně bolestivý přechod od komunismu k demokracii ve východní Evropě,“ napsal list Kommersant. Havel podle deníku patřil k politikům těšících se ve 20. století největší autoritě, nenechal se zdrtit neduhy, zbožňoval ženy a uměl se těšit z radostí života do posledního dne.

„Ve funkci prezidenta předvedl to, co se zdálo nemožné: dokázal, že včerejší rebel se může stát efektivním vládcem. Reformy podniknuté v jeho éře naprosto uspěly: stabilita prvního postkomunistického desetiletí byla zajištěna bez toho, že by demokracie utrpěla,“ podotkl.

„Budeme si Václava Havla připomínat jako člověka, který v sobě spojil nespojitelné. Takoví lidé se dostávají k moci jen v době změn, kdy tradiční kádrové výtahy nefungují,“ napsaly Vedomosti. Havel nejenže mnoho udělal pro zhroucení prosovětského režimu ve své vlasti, ale také se stal prvním budovatelem nového českého státu. Vládní list Rossijskaja gazeta charakterizuje Havla jako disidenta, dramaturga, otce „sametové revoluce“, posledního československého a prvního českého prezidenta, který „dokázal světu, že státy se mohou rozpadat smírně a bez krveprolití“. Připomněl také, že podle mnoha lidí se plicní neduh a další zdravotní potíže jevily následkem dřívějšího věznění za disidentství.

ilustrační fotoilustrační fotoAutor: čtk/Tomáš Pirkl

Belgie

Konec boje za svobodu. Za Havlem spadla opona...

Konec boje za svobodu. Za Havlem spadla opona, hlásají dnes titulky belgických deníků. Řada z nich zesnulému českému exprezidentovi věnuje prakticky celou titulní stranu. Podobný zájem o „něco českého“ je v belgickém tisku naprosto výjimečný.

„Tolikrát unikl smrti, že Češi tomu jen těžko věří,“ píše z Prahy zpravodajka listu La Libre Belgique Christine Dupréové, jejíž list kromě titulní strany Havlovi věnuje dvoustránku uvnitř deníku.

La Libre Belgique si kromě připomenutí Havlových osudů všímá i množství reakcí, které po jeho úmrtí zazněly od řady světových lídrů a osobnosti. Čtenáři si rovněž mohou přečíst výňatky z Havlova projevu, který o smrti a naději pronesl v roce 1995 v japonské Hirošimě.

Podle listu Le Soir zemřela ikona Sametové revoluce, která Česku přinesla svobodu a demokracii. I tento frankofonní deník Havlovi věnuje několik stran. Přináší mimo jiné i celostránkový rozhovor s překladatelem Havlových děl Janem Rubešem, který belgickým čtenářům odkrývá kromě jiného i Havlův vztah k hudbě, zejména rocku.

„Na shledanou, umělče! Havel odchází. Svobodný,“ hlásá další z článků, které zesnulému exprezidentovi Le Soir společně s řadou fotografií věnuje.

USA

Symbol svobody

I dnes se přední americké listy, včetně The New York Times či The Wall Street Journalu poměrně obšírně věnují osobnosti Václava Havla. Píší o něm jako o skromném a slušném muži, idealistovi, významném mysliteli nebo o symbolu svobody. Havlův skon nicméně na titulních stranách i uvnitř naprosté většiny amerických deníků zastínilo úmrtí severokorejského vůdce Kim Čong-ila.

List The New York Times dramatika, disidenta a politika Havla charakterizuje jako osobnost, která se stala ztělesněním duše českého národa. Píše o něm jako o skromném a vždy slušném muži, který byl ale zároveň houževnatý a zarputilý a kterého Západ považoval za jednoho z nejvýznamnějších politických myslitelů ve střední Evropě.

Organizátoři pietní akce rozvinuli velké plátno, na němž byl podpis Václava Havla.Organizátoři pietní akce rozvinuli velké plátno, na němž byl podpis Václava Havla.Autor: E15, Štěpán Bruner

Ve zvláštním článku se The New York Times, který připomíná i symbol srdce, který Havel často připojoval ke svému podpisu, věnuje také jeho dramatické tvorbě. K posouzení dopadu Havlových her si deník vypůjčuje slova Miloše Formana o tom, že se jim podařilo vystihnout pokrytectví a nabubřelost komunistického režimu a tím překročit divadelní svět a stát se symbolem svobodného myšlení.

„Havel byl profesí dramatik a vedlejším zaměstnáním politický aktivista. Ty dvě činnosti se doplňovaly a stal se díky nim jedním z předních disidentů ve východní Evropě, kteří pomohli svrhnout komunistickou vládu,“ píše list The Washington Post, podle něhož se Havel stal symbolem svobody. „Jeho slova a činy nacházely odezvu daleko za hranicemi bývalého Československa a byl široce uznáván za svůj boj za demokracii a lidskou důstojnost,“ dodává deník.

The Wall Street Journal v redakčním komentáři míní, že bývalý prezident by si právem zasloužil Nobelovu cenu za mír nebo literaturu. Připomíná Havlovo dlouholeté věznění i to, že se po pádu komunismu stal státníkem celebritou téměř na úrovni Nelsona Mandely. Vyzdvihuje Havlovu nechuť k přetvářce, kterou podle listu dával najevo nejen jako disident, ale i jako politik bez ohledu následky.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!