Der Standard: Egypt volí polarizaci

Der Standard: Egypt volí polarizaci
29. května 2012 • 10:10
Pokud páteční volební výsledky zůstanou v platnosti, pak se Egypťané rozhodli pro nejnebezpečnější konstelaci: v půli června budou vybírat mezi muslimským bratrem starého střihu a tváří starého režimu.

Ne že by bylo nutné nad Mohamedem Mursím a Ahmadem Šafíkem hned lámat hůl. O jejich případném prezidentství chybí jasnější představa. Muslimské bratrstvo čím dál častěji sahá k pragmatickým krokům, zatímco Šafíka udělal Husní Mubarak premiérem právě proto, že patřil k nejschopnějším figurám jeho kabinetu.

Radek Palata: Třináct kandidátů a dvě cesty

Nejde o samotné osoby kandidátů, ale o to, kde stojí. Ať se vítězem stane kdokoli, postaví se ostře proti té části společnosti, která volila jeho protikandidáta. Staří autoritáři proti novému islámskému pořádku: Egypt zvolil polarizaci. A ti, kteří s oběma póly nechtějí nic mít, zůstanou mimo. A je jich mnoho, i když zřejmě ne tolik, kolik se zdálo z revolučních obrázků z náměstí Tahrír. Pokud by se středové síly levice, liberálů a sekularistů zvládly spojit, mohly dokázat víc.

The Daily Telegraph: Rozumné plánování

Vicepremiér Nick Clegg popsal diskuzi o tom, co by mohl přinést rozpad eurozóny, jako „apokalyptickou a zbytečnou“. Reagoval na rozhovor našeho listu s ministryní vnitra Theresou Mayovou, která prohlásila, že vláda připravuje i scénáře pro případ náhlého přílivu imigrantů do Británie z jiných zemí EU.

Takové plánování se přitom jeví jako nanejvýš rozumné. Řekové žijící v Británii si v hojném počtu žádají o britské občanství v reakci na riziko, že jejich země opustí unii. Jednou z velkých chyb, jichž se Západ nedávno dopustil, bylo, že nedokázal předjímat, jak masivní nárůst ekonomické migrace přinese rozpad Sovětského svazu.

Krizový plán Británie: Pokud padne euro, omezí příliv cizinců

Rozpad eurozóny, nebo dokonce celé EU, je nepravděpodobný, ale totéž se v polovině osmdesátých let říkalo o SSSR. Historie trestá ty, kteří cokoli považují za absolutní jistotu. Když měnová unie vznikala, její fanoušci se smáli obavám, že euro může způsobit bankroty, ohýbání demokracie a nepokoje. To vše se stalo. Zodpovědná vláda má spřádat plány pro všechny eventuality.

SME: Zběhové a poutníci

Rozhodnutí Daniela Lipšice a Jany Žitňanské, dvou zběhů z KDH, lze rozumět, ale nelze mu zatleskat. Všechno, co Lipšicovi leží na srdci a co mu ztrpčovalo život v KDH, platilo už před volbami. Jistě, času na radikální krok bylo pekelně málo, ale vypočítavost není ctnost. A tak to zvenčí vypadá: získáme deset procent, budeme ve vládě, takže o. k., KDH je v pořádku. Anebo nezískáme, prohrajeme, takže KDH je nereformovatelné, takže odcházíme.

Nepřibyl jediný nový důvod proč stranu opouštět nad rámec těch, které existovaly před čtyřmi či osmi měsíci. Přesněji řečeno, přibyl jediný: Lipšicovi došlo, že si ho v KDH nezvolí za předsedu. Ani teď, ani jindy. Lepší úděl než v KDH si Lipšic asi zaslouží, takže přání štěstí je snad na místě. Ale měl vydržet alespoň do poloviny volebního období.

Bylo by to elegantnější než nyní, kdy ze sebe nesmyje, že KDH je dobré, když on je předsedou, ale špatné, když jím není.

Autor: red
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!