Eurozóna přitáhla fiskální šrouby | E15.cz

Eurozóna přitáhla fiskální šrouby

Eurozóna přitáhla fiskální šrouby
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Martin Čaban

Nová evropská smlouva o fiskální odpovědnosti je na světě a má přislíbeno 25 podpisů z 27 možných. Mimo zůstala jen Velká Británie a Česko. České odmítnutí evropské komentátory valně nezaujalo, britské se čekalo, takže o smlouvě se vesměs hovoří jako o hotové věci, která bude určovat další vývoj v eurozóně. Pohledy se různí. Britský The Guardian vytýká svému premiérovi nezájem o evropské dění, německý Die Zeit mluví o správné cestě. V zámoří si pak vysloužila kritiku celá Evropa.

The New York Times

Z bláta do louže

Lídři EU selhali ve snaze vyřešit nejdůležitější úkol – navýšení kapacity záchranného fondu na ochranu zadlužených evropských ekonomik. Místo toho 25 z 27 evropských zemí souhlasilo s novým fiskálním aranžmá, které jim legislativní cestou zabrání bojovat s recesí robustními fiskálními stimuly. Mnoho ekonomů mimo eurozónu považuje tento přístup za nebezpečný. Tyto země se z 20 procent podílejí na světové ekonomice.

Odsoudit je k dlouhodobé hlubší recesi znamená vážně ohrožovat všechny ostatní ekonomiky provázané s eurozónou počínaje USA a konče Čínou. Absence solidnějšího záchranného fondu zřejmě povzbudí investory v aktivitách proti oslabeným zemím, což bude nadále zatěžovat nákladovou stranu jejich rozpočtů.

S&P: Eurozóna může padnout do hluboké krize

Lídři se chtějí o navýšení prostředků v záchranném fondu bavit znovu v březnu, ale proč by na ně spekulanti měli čekat? Svět si na nevydařené evropské schůzky již bohužel zvykl.

Obzvlášť znepokojivé ale je, že někteří evropští státníci snad věří tomu, že uspěli.
„Uvážíme-li časový rámec, byl to skutečně mistrovský kousek,“ řekla německá kancléřka Merkelová. Přitom ještě v prosinci podmiňovala podobnou dohodou samotnou ochotu Německa chopit se svého podílu na nápravě krize.

Die Zeit

Evropa na správné cestě

Od začátku krize se v Evropě vynořují dva názorové póly: konzervativní tábor usiluje o striktní úspornou politiku a unijní stabilitu, levicově ladění ekonomové se domnívají, že Evropa potřebuje i peníze na investice, které pomohou oživit růst. A do krize nás ostatně přivedla spíše nerovnováha v eurozóně než přebujelé deficity. Oba postoje jsou ve své dogmatické podobě polovinou pravdy. Nikdo nemůže popřít, že přísnější pravidla jsou nutná, aby se vlády nezadlužovaly s takovou lehkostí jako dosud. A dokonce i mezi konzervativci získává podporu názor, že se měnová unie dříve nebo později rozpadne, pokud se státy od sebe svým hospodářským výkonem příliš vzdálí.

Dobrá politická praxe by měla integrovat oba pohledy a potud je fiskální pakt, v zásadě předložený eurozóně Německem, dobrým krokem. Bude fungovat lépe, než si jeho kritici připouštějí. Lze se podivovat, že dluhové brzdy mají být ukotveny jen v zákonech a ne v ústavách, ale na jejich účinnosti by to nic měnit nemělo. Je nešťastné, že jednotlivé země budou muset žalovat na své sousedy, kteří nedodržují pravidla. Bylo by lepší, kdyby tuto nepříjemnou roli plnila komise. Horší by ale bylo, kdyby Evropa nemohla zasáhnout proti zemi, která ji svou rozmařilou fiskální politikou ohrožuje.

The Guardian

Cameron a Evropa: znovu každý jinde

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!