Názory odjinud: Fotbalistky si řekly o místo na slunci | E15.cz

Názory odjinud: Fotbalistky si řekly o místo na slunci

Názory odjinud: Fotbalistky si řekly o místo na slunci
ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk

The Guardian, Die Presse, Die Wetl

Mistryněmi světa ve fotbale jsou Japonky, ve finále porazily na penalty hráčky USA. Finálový zápas fotbalového mistrovství světa žen sledovalo na 50 tisíc diváků na stadionu, padaly rekordy v televizní sledovanosti. Jen na americké stanici ESPN jej vidělo 13,5 milionu diváků. Fotbal žen se stal i námětem širokých veřejných diskuzí. Odborně do nich přispěl například v deníku Die Presse trenér rakouských reprezentantek do 17 let Johannes Uhlig, jiní komentátoři se drželi spíše obecnějšího tónu.

Die Welt

Jenom hra

Nebyl to svátek jako mužský šampionát v roce 2006 s fanzónami a vlajkami na každém rohu.
Ne, ženské mistrovství nebylo společenskou událostí, jak si před jeho začátkem kdekdo myslel a přál. Čím více se zdůrazňuje normálnost ženské alternativy nejpopulárnějšího sportu, tím hlubší odpor k ní někteří pociťují, navzdory vzletným frázím v novinách a inscenačnímu nasazení fotbalového svazu, který se z podniku snažil udělat málem státní zájem. I fotbalistky jsou jen lidé.

Fotbal žen na vzestupu

A hra je jen hra. Ženy hrají přirozeně jinak než muži, ale platí pro ně stejná pravidla.
Jsou vítězky a poražené.

Ovšem obě pohlaví zůstávají fotbalově zcela rozdílnými světy. Ženský fotbal je vlastně nová hra, jež téma pohlavnosti nepotřebuje řešit, jde o kouzlo předvedeného na hřišti, individuální výkony, nepředvídatelnost, náhodu a štěstí. Jako ty, které způsobily, že malé Japonky byly tak velké, až nakonec odcházely do šaten perplex ze svého triumfu. Takhle jednoduché to je. Co tedy zbylo z celé akce, která se přes veškeré snaživé PR nedá nazvat spektáklem?

Pozoruhodných 17 milionů lidí zhlédlo zápasy, které byly celkem strhující. A německé ženstvo se poměrně brzy zhroutilo pod tlakem a nadějemi, což je dobře, protože hra je pořád jenom hra. A ta nyní skončila.

ilustrační fotoilustrační fotoAutor: reuters

The Guardian

Chvála ženského fotbalu

Ženy hrají soutěžně fotbal od roku 1917, navzdory tomu se ale tento nápad stále příčí především mužské představivosti. Sepp Blatter kvůli zvýšení atraktivity pro mužské diváky navrhoval zavést těsnější trička a kratší sukně. Íránskému ženskému týmu bylo zakázáno na MS hrát poté, co prezident Ahmadínežád požadoval, aby hráčky nastupovaly v celotělovém dresu a hidžábu. Faktor Kurnikovová – sexuální objekt spíše než sportovkyně – se v ženském fotbale hledá hůře než v tenisu, zvlášť když se na fotbalistky většinou pohlíží jako na „pár správných chlapů“.

Ve skutečnosti letošní mistrovství světa v Německu ukázalo, že zkrátka jde o jinou hru. Hráčky se nehádají s rozhodčími ani nesólují. Konkurenční týmy bydlí ve stejném hotelu a dokonce společně sledují zápasy ostatních ženstev.

Fanoušci diskutují navzájem na stadionech místo rabování center měst. Vyrovnané zápasy, dobrý fotbal, dosud největší návštěvy a historicky největší televizní sledovanost. Divácký zájem dokonce přiměl BBC2 k nákupu práv na čtvrtfinále s anglickou účastí a anglická Fotbalová asociace v létě otevřela ženskou Superligu. Což je jasný signál, že nastává éra ženského fotbalu!

Die Presse

Není třeba kopírovat muže

Vítězství Japonek v Německu dobře zapadá do rychlého rozvoje ženského fotbalu. Rozdíly mezi týmy se zmenšují, především právě Asiatky se nesmírně zlepšily. Kondice, technika a taktika ženských nároďáků se vyrovnává, a tak pomalu mizejí divoké výsledky.

Finále a tři čtvrtfinále se rozhodovaly v prodloužení či v pokutových kopech.

Autor: The Guardian, Die Presse, Die Wetl
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!