Názory odjinud: Libyjci slaví, budoucnost je ve hvězdách | E15.cz

Názory odjinud: Libyjci slaví, budoucnost je ve hvězdách

Názory odjinud: Libyjci slaví, budoucnost je ve hvězdách
ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk
Povstalci dobyli libyjskou metropoli Tripolis včetně sídla Muammara Kaddáfího. Přestože excentrický plukovník kamsi zmizel a zatím nebyl dopaden, lze říci, že jeho režim padl. Po celé Libyi propukly oslavy: půlroční boje skončily. Svět proto nyní začíná uvažovat, co bude dál. Libye je z velké části v troskách, v zemi neexistují standardní instituce. Přechodná národní rada má před sebou hodně těžké úkoly.

The Daily Telegraph

Kaddáfího suďte v Libyi

Bude-li dopaden živý, měl by Muammar Kaddáfí stanout před soudem v Libyi. To je názor předsedy Přechodné národní rady Mustafy Abdula Džalíla a spojenci NATO by jej měli podpořit. Červnový krok Mezinárodního trestního soudu, jenž na Kaddáfího vydal zatykač, jenom zkalil vody. Dosavadní zkušenosti dávají tušit, že proces v Haagu by mohl být nejen nekonečný, ale i zneužitý k propagaci nemocných názorů. Soud s plukovníkem v zemi, kterou 42 let tyranizoval, by měl dvě výhody.

Ukázal by, že v zemi byla nastolena vláda práva, bez níž cesta k demokracii není možná. A rovněž by sehrál úlohu v procesu národního smíření, které bude po krátké, ale intenzivní občanské válce potřeba.
Precedenty domácích soudů s diktátory jsou různé. Proces se Saddámem Husajnem neměl na zmírnění napětí mezi sektami v Iráku vliv, asi i kvůli hanebnému provedení následné popravy. Naproti tomu v Libanonu byl proces se členy Hizballáhu souzenými za vraždu expremiéra Harírího vnímán jako důkaz, že vláda práva se rozšířila i nad Libanon.

Podobný efekt má nyní soud s Husním Mubarakem. Jak chtějí diktátoři hájit své neobhajitelné činy, není podstatné. Důležité je, aby dostali tu šanci.

Die Presse

Když jde o ropu

Politické změny v Libyi sleduje Evropa se smíšenými pocity. Nikdo neví, co může očekávat od nového vedení.Vymete ze země všechny firmy, které si zadaly s předchozím režimem? Obzvlášť nápadné je horečné úsilí mnoha centrál evropských společností rychle se distancovat od krutého darebáka, který byl tak dlouho jejich partnerem v diskuzi. Není to dávno, co prezident rakouské hospodářské komory bájil v Tripolisu o Evropě končící v pouštích Afriky.

„Libye je součástí Evropy,“ řekl doslova. Dnes je asi rád, že Kaddáfímu nenabídl členství v EU. Oficiální postoj Rakouska se zatím posouvá, dnes zní: „Je důležité ekonomicky podporovat přechodnou radu, aby se zlepšily životní podmínky v Libyi,“ jak pravil kancléř Faymann. To zní ušlechtile. Faymannovi ale nejde ani tak o chudé Libyjce jako spíše o bohaté Rakušany. O své podnikání v Libyi se strachuje řada rakouských firem. Chtějí stavět silnice a nemocnice a vyrábět beton. A pak je pod zemí severní Afriky to, o co máme vůbec největší zájem. Plukovník Kaddáfí pokrýval pětinu rakouské spotřeby ropy. Tyto dodávky jsou hlavním důvodem náhlých sympatií k povstalcům. Kdo to považuje za nemorální, měl by si uvědomit, že kdyby Rakousko obchodovalo jen s „hezkými“ režimy, byly by tu statisíce lidí bez práce.

The Jerusalem Post

Poselství z Libye

Konec vlády Muammara Kaddáfího je úžasným důkazem odvahy libyjského lidu. Dává však za pravdu též Davidu Cameronovi, Nicolasi Sarkozymu a Andersi Foghu Rasmussenovi, kteří vsadili na ozbrojenou intervenci a pomoc rebelům. Při zpětném pohledu je evidentní, že šlo o správnější postoj ve srovnání s defenzivní doktrínou Obamovy administrativy, již charakterizovala pomalost v reakcích na vývoj, nedostatek empatie a snaha co nejrychleji delegovat velení na evropské spojence.

Jak ale vědí i Američané z Iráku a Afghánistánu, odstraněním zhýralého režimu nic nekončí. Nový libyjský začátek je teprve skutečným závazkem pro mezinárodní společenství. Hlavní nebezpečí představuje politická, kmenová, etnická a regionální fragmentace země. Přechodná národní rada bude mít jen omezené možnosti. Vždyť v zemi nefungují prakticky žádné občanské instituce. Jedním z cílů Kaddáfího revoluce byl stát bez institucí. Rada bude každopádně potřebovat bezvýhradnou podporu NATO při ustavování bezpečnostních orgánů. A nakonec, zbývá ještě jeden despota, jehož je třeba se zbavit. Doufejme, že libyjské poselství hlasitě a jasně zazní v uších Bašára Asada. Je na řadě.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!