Názory odjinud: Německo zažívá dlouho nevídaný boj | E15.cz

Názory odjinud: Německo zažívá dlouho nevídaný boj

Názory odjinud: Německo zažívá dlouho nevídaný boj
Čekání na vlak v Mnichově během stávky německých strojvůdců
• 
ZDROJ: čtk/ap

Martin Čaban

Spor vedení německého železničního dopravce Deutsche Bahn s odborovou organizací strojvůdců GDL se vyostřil až do několikadenní stávky, která téměř vyklidila německé koleje. Ekonomické škody se počítají ve stamilionech eur. Německé deníky hledají příčiny a možná řešení tohoto sporu s různě zamířenými sympatiemi. Zatímco levicový list Die Tageszeitung s odbory sympatizuje, konzervativní Die Welt poukazuje na pat, který v jednáních nastal.

Die Welt: Poziční boj

Ne, německá ekonomika si nemůže stěžovat na to, že by pracovní spory ohrožovaly její blaho a růst. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se u nás odbory a zaměstnavatelé potýkají v dost úzkých mantinelech. Tím pronikavěji ale zní signál, který nyní vysílají strojvůdci. Stávka v osobní dopravě na dalších šest dní.

A to kvůli sporu o platy, který bublá už více než rok. Co se pokazilo? V první řadě jde o šéfa GDL Clause Weselského, což je evidentně mimořádný paličák. Pětapadesátiletý Sas je sice jako vyučený strojvůdce od fochu, ale jedno se nenaučil: sociální partnerství podle osvědčených pravidel ze staré spolkové republiky. Konsenzus je pro něj cizí slovo. Konec sporu si umí představit jen jako totální vítězství nebo totální porážku. Na eskalaci sporu má ovšem podíl i vláda.

Kdo v průběhu jednání navrhne, aby se zákonem změnila jeho pravidla, musí počítat s přiostřením bojů. Plánovaný zákon o jednotných tarifech si GDL právem vykládá jako ohrožení. Pokud by zákon prošel, GDL přijde o své právo na stávku. Tak se střetávají dva přístupy „všechno, nebo nic“. To prakticky znemožňuje vyjednávání. Na jedné straně Weselsky s mentalitou radikálního odboráře, na straně druhé socialistická ministryně práce a její hrozba zákazem stávek. Instanci, která by to rozsoudila, zatím v našem sociálním partnerství nemáme. Asi je čas nějakou najít.

Frankfurter Allgemeine: Žít se stávkou

V roce 2035 vyhlašuje odborový boss Claus Weselsky, už trochu poznamenaný svými 76 lety, stoosmdesátou nebo možná osmnáctistou stávku v rámci sporů o platy. Nikdo už dávno neví, o co v těchto sporech jde, ale určitě o nejméně o život, ne-li o něco vážnějšího. V témže roce podobné stávky trvají šest týdnů, někdy osm, v novinách se objevují v krátkých notickách na zadních stranách, nebo vůbec ne.

Člověk už si při pohledu na zrezivělé koleje jen matně vzpomíná, jaké to bylo tenkrát přede dvěma dekádami, v dobách, kdy se Němci učili žít se stávkou. Protože všechno je v delším hledisku jen otázkou zvyku. Deutsche Bahn přišly s náhradním jízdním řádem, který je katastrofální, provozovatelé dálkové autobusové dopravy (chvála liberalizaci) se těší ze zvýšené poptávky, taxikáři radí, že jejich služby nemusí být tak drahé, když se cena rozdělí mezi čtyři pasažéry.

die tageszeitung: Nestávkují jen kvůli sobě

Berliner Zeitung uvedl zprávu o stávce na železnici slovy „Weselsky bojuje s Německem“. V Bildu zase vyšel o šéfovi odborů GDL článek „Weselsky: už jako mladý muž byl outsider“. Většina veřejného mínění našla ve Weselském společného nepřítele. To je na jedné straně nechutné a nehodné demokratického státu. GDL dělá to, co odbory dělají, aby bránily zájmy svých členů: stávkuje, protože má co dělat se silným protivníkem.

Dráhy odmítly návrh tarifů pro jednotlivé profese a doufají v levnější dohodu s povolnějšími odborovými organizacemi. A na druhé straně platí, že titulky jako ty z Bildu nebo z Berliner Zeitung ovlivňují veřejnost. Velká část střední třídy dnes věří, že lze dosáhnout společenské změny bez sebemenšího nepohodlí. Nakupovat v bioobchodech, to ano, ale vzdát se ekologicky mnohem škodlivějšího víkendu v Barceloně, to ne. Okamžitou osobní mobilitu považují mnozí za jedno ze základních práv. A proto reagují beze špetky pochopení, když je cestování na pár dní o něco těžší. Přitom GDL nestávkuje jen kvůli sobě, ale kvůli většině z nás.

Protože velké odborové organizace sdružené v centrále DGB, které nyní doufají v přijetí zákona o jednotných tarifech zastupují především privilegované kmenové zaměstnance. O ostatní se starají málo nebo vůbec. A nezmění se to, pokud se nebudou muset bát konkurence menších organizací jako GDL.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!