Názory odjinud: Zeman míří na hrad. Mnoho radosti nevzbudil | E15.cz

Názory odjinud: Zeman míří na hrad. Mnoho radosti nevzbudil

Názory odjinud: Zeman míří na hrad. Mnoho radosti nevzbudil
Miloš Zeman
• 
ZDROJ: čtk

Martin Čaban

Pokud by zahraniční politiku našich sousedů určovali komentátoři tamních deníků, rozhodně by příští český prezident Miloš Zeman neměl na růžích ustláno.

Ve vzdálenějším zahraničí česká přímá volba prezidenta žádné vášně nevyvolala, což dokazuje i střízlivá analýza listu Financial Times. Německé a rakouské listy ovšem jen stěží hledají pochopení pro sudetoněmeckou kartu, s níž se Zeman vytasil ve finále volební kampaně. Slovenský levicový list Pravda je vstřícnější, ale i on se pozastavuje nad Zemanovým vlivem na českou levici. Opačně orientovaný list SME si naopak nebere žádné servítky.

SME: Prezident iluzí a strachu

Přímá volba prezidenta má jednu nespornou výhodu. Ti, kteří si zvolí novou hlavu státu, už zodpovědnost za její činy nemohou tak pohodlně svalovat na politiky. Prezident se namísto věrného obrazu většiny politické elity stává věrným obrazem většiny občanů. Co říká zvolení Miloše Zemana o Česku?

Hlavně to, že velká, zvláště ta starší a vesnická část české společnosti stále žije v iluzi, že lze zachovat „životní jistoty“, neefektivní stát, život na dluh, „smrádek, ale teploučko“. O charakteru této početné skupiny voličů i české levice jako celku vypovídá prohlášení protivládního hnutí ProAlt. Zemanovo veřejné vystupování je podle něj odpudivé, „plné rasismu, xenofobie a šovinismu všeho druhu“, přesto je třeba jej volit, protože volba Schwarzenberga by byla popřením „práce v hnutí proti neoliberálním reformám“. Jinými slovy, nevadí, že někdo hlásá nacionalismus a rasismus, hlavně že nám nesahá na dávky a privilegia. Zeman slibuje voličům to, co nemůže udělat, a mlčí o tom, co dělat může a bude.

Sociální jistoty na úrovni zpřed několika let nezachrání nejen kvůli omezeným pravomocím, ale hlavně proto, že jako ekonom umí počítat a ví, že kde nic není, tam ani čert ani demagog nebere. A o tom, co Zeman skutečně bude na Hradě dělat, vypovídá nejlépe průvod ministrů jeho někdejší korupčnické vlády a jeho spolupracovníků včetně Miroslava Šloufa na oslavách vítězství.

Die Welt: Protiněmecké nálady

Jen nemnoho statečných východoevropských disidentů se po pádu železné opony úspěšně prosadilo v politice.
Václav Havel zůstává vzácnou výjimkou. Že to Havlův poradce Karel Schwarzenberg dotáhl do druhého kola české prezidentské volby, bylo samo o sobě výjimečným výkonem.

Méně povzbudivé už bylo, když Schwarzenberg nakonec prohrál s Milošem Zemanem kvůli tomu, že expremiér se vezl na vlně protiněmeckých nálad. Zase jednou se vyvolávali duchové sudetských Němců kvůli získání laciných politických bodů. Němci by se zřejmě měli připravit na to, že takové polemiky budou v příštích letech přibývat. Může to být kvůli starým známým historickým důvodům jako teď v Česku. Anebo kvůli krizi eura jako v Itálii, kde Silvio Berlusconi šíří protiněmecké spiklenecké teorie, podle nichž může Berlín za italské ekonomické problémy i za jeho vlastní pád. Je důležité, aby spolková vláda přinejmenším v zákulisí dala jasně najevo, že šíření pitomých protiněmeckých nálad s sebou nese své náklady.

Miloš Zeman by pro začátek neměl být zván do Berlína. A bude-li Berlusconi hrát po volbách v italské politice nějakou roli, měli bychom k němu zaujmout hodně chladný přístup. Ne ze msty, ale kvůli odstrašení: Kdo si myslí, že musí ve volebním boji přitápět protiněmeckými řečmi, měl by vědět, že Berlín nebude den po volbách dělat, že se nic nestalo. Neměli bychom pasivně uznat, že nenávist vůči Němcům se stala normou evropské politiky.

Miloš ZemanMiloš ZemanAutor: ČTK

Die Presse: Odměna za podlost

Miloš Zeman míří na Pražský hrad se skvrnou na štítu. Košilatý levicový populista vděčí za prezidentský úřad nejen své oblíbenosti, ale především velmi špinavé kampani. V posledních dvou týdnech kampaně proti svému soupeři sahal Zeman do těch nejnižších šuplíků. V posledku lze říci, že Zeman se probojoval na nejvyšší úřad, zatímco se z něj během kampaně zároveň diskvalifikoval. V jedné z televizních debat položil bývalý sociální demokrat krutou protiněmeckou návnadu, když svému soupeři předhazoval, že radil exprezidentovi Václavu Havlovi, aby se omluvil za odsun Němců po roce 1945. Kníže před otázkou neuhnul a ukázal, že má páteř. Víc nebylo třeba.

Vlna rozhořčení byla nevídaná, Zeman ji ochotně posiloval a v dalším duelu rovnou Schwarzenbergovi odepřel právo ucházet se o úřad, protože prý mluvil jako „sudeťák“. Na pomoc přispěchal Zemanovi i jeho bývalý oponent Václav Klaus, jehož liberální smýšlení tvrdne v šovinistický beton, jakmile přijde řeč na Benešovy dekrety. Vyhnání v roce 1945 bylo bezprávím, které nebude menší proto, že henleinovci a nacisté napáchali na Čechoslovácích v letech 1938 až 1945 bezpráví mnohem větší. Spoustě Čechů je to díky práci historiků, spisovatelů, dokumentaristů i politiků jasné. Skutečná shoda však zatím chybí a ani se neobjeví, dokud budou se sudetskou otázkou pracovat bezohlední lovci hlasů, jako je budoucí prezident.

Financial Times: Zeman vyhrál

První českou přímou volbu prezidenta vyhrál Miloš Zeman, bývalý levicový premiér, od nějž se čeká, že kormidlo země strhne více proevropským směrem. Zeman nahradí úřadujícího euroskeptického prezidenta Václava Klause, který strkal svou zemi na okraj Evropské unie kvůli svému podezíravému přístupu k integračním snahám. Populista a bývalý člen komunistické strany, který s chutí pije a kouří, byl dominantní figurou české politiky posledních dvacet let. Ze středolevicové sociální demokracie udělal hybnou politickou sílu a v letech 1998 až 2002 zastával úřad premiéra.

Tato zkušenost přinesla ovoce v předvolební kampani. Dokázal vytěžit maximum z podpory, jíž se těšil v chudších regionech země, jejichž obyvatelé byli tvrdě zasaženi nepopulárními kroky centrální vlády. Karel Schwarzenberg je v této vládě místopředsedou, což jej v kampani činilo snadno zranitelným. Po svém vítězství Zeman prohlásil, že chce být „prezidentem všech občanů“. Nicméně pár hodin po volbách se dostal do ostrého střetu s premiérem Petrem Nečasem, když začal volat po předčasných parlamentních volbách.

Miloš ZemanMiloš ZemanAutor: čtk

Pravda: Byly to jen volby

Směrem k zahraničí se od Miloše Zemana čeká přece jen vstřícnější přístup k EU, než jaký zaujímal končící Václav Klaus. Z tohoto faktu by mohly profitovat i tradičně dobré vztahy Česka a Slovenska. V minulosti byl Zeman výraznou rétorickou i politickou protiváhou pravicové ekonomické politiky vlád Václava Klause. Tyto prezidentské volby však vyhrál jako Klausův chráněnec a spojenec v boji proti „cizímu“ a „nečeskému“ soupeři.

Ze Zemanova vítězství musí mít smíšené pocity hlavně ta část sociálních demokratů, která v posledních letech učinila výrazné kroky k emancipaci od zemanovské minulosti směrem k modernějšímu pojetí levice. ČSSD počítá s tím, že v parlamentních volbách výrazně porazí pravici. Jak se k ní bude chovat její někdejší lídr, který se co nevidět nastěhuje na Hrad?

Připomeňme, že na absolutním úpadku kdysi mocné ODS má lví podíl její zakladatel Klaus, který z Hradu vždy výrazně ovlivňoval stranické dění. Pokud by se Zeman vydal stejnou cestou vyřizování účtů, pak se jeho vítězství může obrátit více proti levici než proti pravici. Buď jak buď, Česko čeká čas střízlivění z ohlušující kampaně, v níž na obou stranách zněla hysterie i temné vášně. Lze předpokládat, že většina společnosti si dříve či později řekne: „Vždyť to byly jen volby.“ Otázkou je, zda a kdy se k tomuto poznání dopracuje i nový český prezident Miloš Zeman.

David Klimeš: Volby už skončily

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!