Osud eura v rukou Německa: co udělá kancléřka? | E15.cz

Osud eura v rukou Německa: co udělá kancléřka?

Osud eura v rukou Německa: co udělá kancléřka?
Angela Merkelová
• 
ZDROJ: reuters, koláž E15

Martin Čaban

Jak krize eura dál postupuje, čím dál větší pozornost se soustředí na nejsilnější ekonomiku eurozóny. Jako by záchrana společné měny skutečně spočívala v rukou jediného člověka: německé kancléřky Angely Merkelové. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na ni v Berlíně a následně v deníku Financial Times apeloval, aby se aktivně chopila své role. Německé listy ji naopak vyzývají, aby držela své pozice.

Die Welt

Nenechte se zviklat, paní kancléřko!

Když mají kontinentální Evropané něco okopírovat z Velké Británie nebo USA, většinou jsou zdrženliví. U měnové politiky by to ale mohlo být jinak – kdyby ECB dělala totéž co Bank of England a Fed, tedy nakupovala bezmezně státní dluhopisy, žádná krize by nebyla. Toto obvinění ukazuje v zásadě na německou centrální banku, která nesmí financovat státy, a tudíž může za evropskou mizérii. Doufejme, že Angela Merkelová bude trvat na svém co nejdéle. Evropa není Amerika a ECB není Fed.
V diskuzi o této monetární „bazuce“ bylo opomenuto příliš mnoho aspektů. USA nemají problém s výkyvy inflace. Především je ale ekonomika pružná, pracovní síla mobilní.

Vládne přesvědčení, že Anglosasové se vždy dokážou z krize dostat. V eurozóně je to jiné – 17 zemí má stejnou měnu, ale různé ekonomiky. Zboží a kapitál putují bez hranic, pracovní síla nikoli.

Když někde klesnou platy nebo zaniknou místa, nedojde k přesunu obyvatel do příznivějších lokalit.
A něco podobného platí i pro eurobondy: politici se tváří, jako by bylo možné důvěru v německou stabilitu přenést i na jih Evropy. Ale proč by to mělo fungovat? Vzhledem k dosavadní bilanci záchranářů eura by netrvalo dlouho a evropské dluhopisy by nikdo nechtěl.

Financial Times

Německé síly se bojím méně než německé

pasivity » Rozpad eurozóny by přinesl krizi apokalyptických rozměrů. Můžeme v době, kdy se uvažuje v duchu „každý za sebe“, věřit tomu, že by státy jednaly v zájmu komunity? Že by i po pádu jednotné měny přežíval základní kámen evropské integrace – jednotný trh?

Budoucnost EU velmi ovlivní postoj Británie. I Polsko může přidat. S koncem svého mandátu má vláda v plánu splnit kritéria pro vstup do eurozóny. Chceme v ní být. Ale především je třeba více požadovat od Německa. Požadujeme, aby Berlín připustil, že má ze současného nastavení největší profit, a tak i největší povinnost udržet jej při životě.

Sami Němci vědí nejlépe, že nejsou nevinnou obětí prostopášnosti jiných. Vždyť sami potopili Pakt stability a růstu. I německé banky bezstarostně nakupovaly rizikové dluhopisy. Přesto si vláda mohla půjčovat za nereálně nízké úroky, protože po nástupu dluhové krize se investoři přimkli k „odpovědnému“ Německu. Ale když sousedé Německa padnou, bude trpět také.
Co je pro polského ministra zahraničí na konci listopadu 2011 největší hrozbou? Ne terorismus a už vůbec ne německé tanky. Dokonce ani ruské rakety. Největší hrozbou pro bezpečnost Polska je kolaps eurozóny.

Proto žádám od Německa, aby v zájmu svém i našem pomohlo zónu jednotné měny zachránit. Nikdo jiný to nezvládne.

The Washington Post

Německo může jednotnou měnu zachránit

Budoucnost světa nesmí záviset na německých rozhodnutích. To byl jasný a dlouhodobý cíl velmocenské politiky dvacátého století.

Nyní však celý svět upírá oči k Berlínu, aby zjistil, zda Němci použijí svou ekonomiku a její sílu k záchraně evropské měny, a tím i světového hospodářství. Ironií je, že tuto roli si Němci nevybrali. Co se kancléřce Merkelové nabízí? Daňoví poplatníci jsou pochopitelně proti přispívání na neschopné jihoevropské vlády. Německý ústavní soud může Berlínu zakázat účast na některých navrhovaných opatřeních. A sama kancléřka opakuje, že smyslem pomoci není podpora bezuzdného utrácení. Má pravdu, že svolení k neomezeným nákupům vládních dluhopisů ECB je gambling ohrožující německý blahobyt. Trpělivost světa se ale tenčí s tím, jak padá jeden záchranný plán za druhým. Podle analytiků UBS může nejhorší scénář smrsknout nejslabší evropské ekonomiky o polovinu, německou o 20 procent.

Banky přestanou půjčovat a úroky z vládních dluhopisů vystoupají do neudržitelných výšin.
Krátkodobé odvrácení katastrofy určitě nevyřeší problém zadlužení. Ten vyřeší jen nastartování hospodářského růstu.
Úsporné programy však často působí právě opačně. Volí se mezi skutečně velmi zoufalou budoucností a o něco méně zoufalou budoucností. Je to na Německu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!