Řecké potíže drtí evropské banky | E15.cz

Řecké potíže drtí evropské banky

Řecké potíže drtí evropské banky
ilustrační foto
• 
ZDROJ: reuters, profimedia.cz, koláž E15

Martin Čaban a Petr Třešňák

Atény se dál topí v dluzích a jejich rozpočtové cíle se rozplývají v mlze. Řecké trable se začínají závažným způsobem projevovat v hospodaření evropských bank, které mají v řeckých dluhopisech nainvestovány velké peníze. Velmi tmavá mračna se stahují nad francouzskobelgickou bankou Dexia, o níž se otevřeně hovoří jako o první možné oběti evropské dluhové krize.

Německá Deutsche Bank byla zase nucena kvůli nejistotě kolem řeckých dluhopisů významně snížit svůj odhad zisků. Není divu, že komentátoři světových ekonomických listů situaci pozorně sledují.

Wall Street Journal

Dilema vkladatele

Autorka tohoto článku má v Dexii uloženu nemalou část svých úspor. Zavolala jsem na svou belgickou pobočku. „Mám si přijet vybrat úspory?“ „Není třeba, Dexia bude o. k.,“ odvětil úředník, třeba pan Pignon. Takhle odpovídají Atény. Povídám: „Jen v řeckém a italském dluhu máte 17 miliard eur.“ Pignon: „Toto číslo se rychle snižuje.“ A zbytek? Polovinu všech úvěrů tvoří ty pro vládní úřady. Jediný problém podle Pignona jsou snad aktivity ve Francii, které vyžadují více zdrojů krátkodobého financování. A Pignon potvrzuje, že by se banka skutečně mohla rozdělit, a belgická vláda prodá či znárodní belgický podíl.

„Kdo by chtěl koupit Dexii?“ ptám se. Pignon: „Ehmmm.“ Dexia už utratila 6,4 miliardy eur od belgické, francouzské a lucemburské vlády i 20 miliard eur od Fedu. „I kdyby se stalo nemožné a Dexia zkrachovala, vaše peníze garantuje belgická vláda,“ vytahuje Pignon svůj hlavní trumf.
Jenže belgická vláda dluží sto procent HDP své ekonomiky. „Co když zkrachuje vláda?“ já na to. „Ta nemůže zkrachovat. Kdyby se tak stalo, zkrachuje každá vláda eurozóny. Byl by to krach celého kapitalismu.“ To je důvod, proč se šuplík s ponožkami zdá jako dobré místo pro uložení peněz.

Financial Times Deutschland

Opožděný úklid

Deutsche Bank se nyní konečně také oficiálně vzdala svého cíle dosáhnout v hlavních oblastech své činnosti zisku deset miliard eur před zdaněním. Mimo banku tomu ostatně stejně nikdo nevěřil. Analytici podle pololetních výsledků bance predikovali slabší výsledek. Deutsche Bank tedy přispěchala s krajně zpožděným varováním – problémy v evropském finančním sektoru jsou příliš velké a je jich příliš mnoho.

Kvůli vleklým výpadkům splátek za řecké dluhopisy musely banky přistoupit k odepsání svých pohledávek v miliardové výši a kvůli nedůvěře v celé branži se refinancování stalo pro všechny banky drahou záležitostí. A tržby, především v investičním bankovnictví, se krátí též, protože investoři se kvůli turbulencím na burzách drží zpátky. Přetrvávající problémy v nejdůležitějším oboru podnikání tedy Deutsche Bank přivedly k nynější revizi. Přitom obtíže byly pozorovatelné již déle. Nejpozději během hororového srpna, kdy jen index DAX ztratil 20 procent a o nutném přehodnocení cílů Deutsche Bank si po propadu výnosů z investičního bankovnictví povídali i vrabci na střeše.

Financial Times

Léčení evropské bankovní nemoci

Další den, další krize důvěry v evropské banky. Tentokrát zvoní na poplach francouzsko-belgická Dexia, jíž docházejí zdroje krátkodobého financování. Ačkoli bylo pro navýšení kapitálu a snížení rizik učiněno hodně, je znepokojující, jak moc je Dexia vystavena nebezpečí vzešlému z dluhové krize. Nervozita z krátkodobého financování se netýká jen Dexie. Minulý týden rapidně stoupl počet jednodenních vkladů u ECB, což je signál, že mezibankovní úvěry klesají. To se netýká jen Dexie, ale především francouzských bank. ECB se snaží rozptýlit obavy o krátkodobé financování tvrzením, že má dostatek likvidity až do začátku roku 2012. Ale trhům to nestačí.

Banka by měla prohlásit, že má dostatek likvidity, dokud se nezlepší kondice trhů. Rozhodně by však měla odmítnout požadavky bank na dvouleté financování, aby prý měly čas na splácení a přepracování obchodních modelů. To se zdá příliš. Vysychání finančních toků je navíc symptomem hlubšího problému – krize důvěry ve státní finance. Trhy zkrátka nevěří, že rozdělená Evropa najde řešení. Ztráty jsou nevyhnutelné a někdo někde bude muset nést následky. Poctivým řešením pro banky by bylo přiznat se ke všem svým aktuálním ztrátám. Šoková terapie je lepší než chronická paralýza.

Autor: Martin Čaban a Petr Třešňák
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!