Zahraniční tisk: Evropa hledá odpověď na invazi | E15.cz

Zahraniční tisk: Evropa hledá odpověď na invazi

Zahraniční tisk: Evropa hledá odpověď na invazi
Ruská intervence na Krymu má své příznivce. Snímek je z demonstrace v Doněcku (10. března)
• 
ZDROJ: ČTK
13. března 2014 • 08:54
Martin Čaban
Rusko upevňuje svůj vliv na ukrajinském Krymu a Evropa se stále snaží srovnat se situací, již na svých hranicích dlouhá léta nezažila. Zatímco ukrajinský list Kyiv Post svolává na Vladimira Putina hromy, blesky, bojkot a sankce, britský deník Financial Times je střízlivější. Upozorňuje na klesající obranné výdaje evropských zemí, které považuje v nové situaci za značné riziko. Deník SME pak hodnotí přístup obecně spíše prorusky orientované vlády našich východních sousedů.

Kyiv Post: Putinova válka

Chce se souhlasit s těmi, kdo tvrdí, že Vladimir Putin ztratil kontakt s realitou, když zavelel k vojenské invazi na Krym. Má ale i své světlé chvilky, jako když na tiskové konferenci mluvil o tom, jak běžní Ukrajinci trpěli pod zkorumpovanými vládami prvních prezidentů Kučmy, Juščenka a Janukovyče. Nicméně Putin překročil hranice jako tyran, jímž je, opíraje se o lživé záminky pro invazi. Neexistovala a neexistuje žádná hrozba pro etnické Rusy. Putin se prostě vyděsil představy demokracie bující na jeho hranicích. Nikdy nerespektoval ukrajinský národ a jeho suverenitu.

Jako predátor prostě vycítil příležitost zaútočit. Naštěstí invaze strhla Putinovi masku a ukázala Západu člověka, s nímž nelze obchodovat a jejž je třeba izolovat. Dokud bude Putin tak příčetný, že nedopustí střelbu či použití jaderných zbraní, musí ze Západu cítit ekonomickou bolest. Trhy by měly ztrestat ruské akcie.

Spotřebitelé by měli bojkotovat ruské zboží. Investoři by měli odejít. Vlády by měly zmrazit ruské účty. Nová krymská válka byla naštěstí dosud navzdory ruským provokacím nekrvavá – zazněly jen varovné výstřely do vzduchu. Je to správná ukrajinská odpověď na ruskou agresi. Sergej Aksjonov, nový prokremelský loutkový vládce Krymu, by měl být souzen za velezradu. Plánované referendum je nelegální a nemá žádnou váhu. Nelze pořádat referendum na hrotu bajonetu cizí invazní armády.

Financial Times: Restart evropské obrany

Národy Evropské unie musejí zastavit svůj kolektivní ústup z vojenské slávy. Tuto výzvu léta opakovali šéfové NATO a vysocí američtí důstojníci, kteří si stěžovali na příliš rychlé krácení evropských obranných rozpočtů v reakci na ekonomickou krizi.

Ruská intervence na Ukrajině nyní těmto obavám dala nový rozměr. Ruská hladká anexe Krymu má všechny předpoklady stát se velkým strategickým momentem pro unii, jejíž vlády musejí zvážit, zda mohou pokračovat v omezování svých vojenských kapacit bez obav z následků. Jsou dva důvody, proč se evropská obrana stala v posledních letech takovou fraškou.

Zaprvé – zatímco USA zůstávají klíčovým partnerem v západní alianci, jejich soustředění se stále více přesouvá na strategickou výzvu, již představuje sílící Čína. Japonsko a Jižní Korea hledí k Washingtonu a doufají v posílení bezpečnostních záruk proti čínské moci. Dodejme, že i rozpočet Pentagonu se zmenšil.

Zadruhé – Evropané vždy reagovali vlažně na výzvy Washingtonu, aby utráceli více v obranných kapitolách svých rozpočtů. Na loňském summitu se lídři EU znuděně vyjádřili, že „na obraně záleží“. Ale celkové výdaje EU na obranu klesly z 200 miliard eur v roce 2008 na dnešních 170 miliard. Posílená vojenská spolupráce některých vlád efekt tohoto propadu zmírnila, ale jen málo. S tímto trendem je po ruském angažmá na Krmyu třeba skončit. Jinak Kreml získá dojem, že členské země Evropské unie se staví k ruské agresi na její východní hranici ambivalentně.

SME: Geopolitický hermafrodit

Robertu Ficovi slouží ke cti, že postoj k ukrajinské krizi mu diktuje „chladná hlava“. S horkou by totiž byl na straně Ruska. Jako v případě první plynové krize. To, že Fico klimatizuje lebku, však současně znamená, že se v jeho postojích ztrácí jednoznačná principiální linie. Dokud jsme na půdorysu V4, nic se neděje. Naopak.

Prohlášení Visegrádu z Narvy je dokonce důraznější než stanovisko Rady EU. Je skutečně cítit, že tu šéfuje Polsko, jemuž se Fico neodváží oponovat. Ještě lépe zní výzva velvyslanců V4 americkému Kongresu ohledně břidlicového plynu. Výborně. Plyn z USA by přetrhl dlouhodobě zničující závislost, kterou nejen Fico, ale i jiní používají jako záminku, proč si prý Slovensko nemůže na Rusy „vyskakovat“.

Bohužel v přímém protipohybu k výzvě velvyslanců je například Ficova relativizace ukrajinského zájmu o dodávky reverzním chodem plynovodu a schopnosti za ně platit. Z tirády, kterou spustil na jednání zahraničního výboru, prosakuje obstrukce a špatně skrývaná averze k novému ukrajinskému vedení. Fica to vnitřně táhne k Putinovi. Nadržuje Rusům, nicméně společnou domácnost sdílí s unií. Důsledkem je oboupohlavní slovenská pozice k ukrajinské krizi.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!